Rádio Vaticana

Mám ještě větší sen...

10.10.2016

říká papež v předmluvě k Docatu

Drazí mladí!

Můj předchůdce, papež Benedikt XVI., vám svěřil katechismus pro mládež Youcat. Dnes bych vám chtěl předat Docat, novou knihu, která obsahuje sociální nauku církve. V jejím titulu stojí anglické sloveso „to do“ – dělat. Docat odpovídá na otázku: „Co dělat?“ Jde o jakousi příručku, která – spolu s evangeliem – pomáhá, abychom nejprve změnili sami sebe, potom své okolí a nakonec celý svět. Silou evangelia totiž skutečně můžeme změnit svět.

Ježíš říká: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“. Tento biblický verš mnohé lidi hluboce zasáhl. Sv. František z Assisi kvůli němu změnil celý svůj život, Matka Tereza kvůli této větě konvertovala. A Charles De Foucald vyznává: „V evangeliu není jiný verš, který by na mne zapůsobil hlubším dojmem – a to takovým, že změnil celý můj život: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“. Když pomyslím, že tato slova vycházejí z úst Ježíše, který je věčným Slovem božím, a že tatáž ústa říkají: „Toto je mé tělo…toto je má krev“, jak silně vnímám volání, abych hledal a miloval Ježíše především v nepatrných, maličkých.“

Drazí mladí přátelé! Pouze obrácení srdce může vnést více lidskosti na naši zem plnou děsu a násilí. A konverze značí trpělivost, spravedlnost, vyrovnanost, neúplatnost, solidaritu vůči obětem – chudým a nejchudším, neohraničenou oddanost a lásku k druhým, která dokonce sahá až k smrti. Až toto skutečně do hloubky pochopíte, budete moci jako angažovaní křesťané měnit svět. Není možné, aby svět setrval v současné situaci. Pokud si v dnešní době křesťan vystačí s pouhým roztržitým pohledem na potřeby těch nejchudších z chudých, pak to není křesťan!

Nemohli bychom se ještě více přičinit, aby se revoluce lásky a spravedlnosti stala realitou na mnoha místech této sužované planety? Sociální nauka církve přece může pomoci tolika lidem!

Tým pod ověřeným vedením kardinálů Christopha Schönborna a Reinharda Marxe se tedy dal do práce, aby mladým lidem celého světa přinesl osvobozující poselství sociální nauky církve. Na díle pracovali známí odborníci a také mladí lidé. Mladí katolíci z celého světa posílali své nejlepší fotografie, jiní zase pracovali jako poradci textové verze – předkládali své dotazy a připomínky, aby byl výsledný text srozumitelný. Sociální nauka něčemu takovému říká „participace“! Redakční tým tak sám na sebe vztáhnul jeden důležitý princip sociální nauky a Docat jej tak nádherně uvedl do křesťanského stylu jednání.

Učení, které dnes nazýváme sociální naukou církve, vzniklo v 19. století. Spolu s industrializací se prosadil brutální kapitalismus – forma hospodářství, která ničí člověka. Bezskrupulózní velkoprůmyslníci přiměli zchudlé venkovské obyvatelstvo, aby za mizivou mzdu dřelo v dolech anebo začouzených průmyslových halách. Děti už neznaly denní světlo, protože byly jako otroci posílány pod zemský povrch, aby tlačily vozíčky na uhlí. Křesťané v této situaci usilovně pomáhali množství potřebných, avšak povšimli si, že to nestačí. Začali proto rozvíjet ideje, které by proti nespravedlnostem vystupovaly rovněž na sociální a politické úrovni. V pravdě ustavujícím aktem katolické sociální nauky je encyklika papeže Lva XIII. Rerum Novarum (1891), která se věnuje novým sociálním problémům. „Ošidit (však) někoho o povinnou mzdu je velkým hříchem, který svolává svým křikem k pomstě hněv z nebe“, píše zde papež jasně a zřetelně. Církev vynaložila veškerou svou autoritu, aby bojovala za práva pracujících.

V průběhu let se sociální učení církve neustále obohacovalo a zdokonalovalo v souladu s tím, jak to doba vyžadovala. Diskutovalo se o společenství, spravedlnosti, míru a obecném dobru. Byly vypracovány principy lidské důstojnosti, solidarity a subsidiarity, které vysvětluje také Docat. Sociální učení však ve skutečnosti nepochází od jednoho či druhého papeže, anebo různých odborníků – vychází z jádra evangelia. Pochází od samého Ježíše – Ježíš je Boží sociální naukou.

„Taková ekonomika zabíjí“, napsal jsem v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium, neboť ještě dnes existuje „ekonomie exkluze a nerovnosti“. Jsou země, ve kterých je 40 až 50 procent mladých lidí bez práce. V mnoha společnostech se odepisují staří lidé, protože se zdá, že už nemají žádnou „hodnotu“ a že už nejsou produktivní. Rozsáhlá území se vylidňují, protože chudí této země prchají do předměstských slumů v naději, že tam najdou nějaký způsob, jak přežít. Produktivní logika globalizovaného hospodářství tak v jejich původních bydlištích zničila stávající skrovné ekonomické a hospodářské struktury. Současně je třeba říci, že pouhé jedno procento světové populace vlastní čtyřicet procent světového majetku a v rukou deseti procet obyvatelstva se soustředí 85 procent veškerého vlastnictví. Naproti tomu polovině světové populace „patří“ z tohoto světa sotva jedno procento a 1,4 miliardy lidí žijí s méně než jedním eurem na den.

Pokud vás tedy nyní zvu, abyste se opravdu seznámili se sociálním učením církve, není to proto, že pouze sním o skupinkách, které by se posadily pod strom a diskutovaly o něm. To je jistě dobré a určitě to dělejte! Avšak můj sen se týká ještě něčeho většího – přál bych si, aby se milion mladých křesťanů, ano, celá jedna generace, stali pro své vrstevníky „sociálním učením na dvou nohách“. Svět se nezmění, pokud jej nepromění ti, kteří se spolu s Ježíšem dávají a spolu s ním vycházejí na zablácené periferie. Vstupte také do politiky a bojujte za spravedlnost a lidská práva právě pro ty nejchudší. Vy všichni jste církev. Pracujte na tom, aby se tato církev změnila, naplnila životem, aby se dala vyprovokovat voláním vyděděných, žadoněním potřebných, těmi, o které se nikdo nestará.

Dejte se do pohybu. Pokud to mnozí učiní najednou, tento svět se zlepší a lidé se povšimnou, že vaším prostřednictvím jedná Duch svatý. A možná právě tehdy budete jako pochodně, které vrhnou více světla na cestu druhých lidí k Bohu.
Předávám vám tedy tuto nádhernou knížku, aby ve vás zažehla oheň. Každý den se za vás modlím. Modlete se také vy za mne! Váš papež František.

Přeložila Jana Gruberová

Papež František