Rádio Vaticana

Válka začíná v srdci

20.9.2016

Prosit na kolenou Boha pokoje, společně a navzdory náboženským rozdílům tak, abychom pocítili zahanbení nad válkou a nezacpávali si uši před bolestným křikem trpících. Tak vyjádřil papež František své duchovní rozpoložení před cestou do Assisi v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Připomínka dne, kdy do Assisi před třiceti lety svolal Jan Pavel II. představitele všech náboženství, aby se modlili za mír, začala ranní mší svatou v kapli Domu sv. Marty. „Dnes se muži a ženy všech náboženství vydávají do Assisi. Ne proto, aby dělali divadelní představení, ale jednoduše proto, aby se modlili a prosili o mír – řekl papež František v úvodu svojí promluvy. „Proto – připomněl dále – jsem zvláštním dopisem požádal biskupy celého světa, aby se dnes konala modlitební shromáždění za mír a byli pozváni všichni – katolíci, křesťané, věřící, všichni muži a ženy dobré vůle ze všech náboženství a modlili se za mír, protože svět je ve válce. Svět strádá!“

„Dnešní první čtení (Př 21,1-6.10-13) končí slovy: »Kdo si ucpe ucho při chuďasovu křiku, nedojde sluchu, až sám bude křičet«. Pokud si dnes zacpeme uši před křikem lidí, kteří úpí pod bombami a trpí vydíráním obchodníků se zbraněmi, může se stát, že až přijde řada na nás, nedostane se odpovědi nám. Nemůžeme si zacpávat uši před křikem bolesti těch našich bratří a sester, kteří trpí válkou.“

„My válku nevidíme, pokračoval papež. „Vyděsí nás teroristický čin, který však nemá co do činění s tím, co se děje v oněch zemích, kde dnem i nocí padají bomby a zabíjejí děti, staré, muže i ženy...“ „Je válka daleko? – ptal se dále papež a odpověděl: „Ne! Je blízko, protože se týká všech. Válka začíná v srdci.“

„Kéž Pán daruje pokoj našim srdcím, odejme nám každou chtivost, chamtivost a chuť válčit. Ne. Pokoj, pokoj. Ať se naše srdce stane srdcem mužů a žen pokoje. I přes rozdíly náboženství všech. Nás všech, všech! Jsme přece všichni Božími dětmi. A Bůh je Bohem pokoje. Neexistuje bůh války. Válku působí ten Zlý, ďábel, který chce zabít všechny.“

„Tváří v tvář této skutečnosti nemohou existovat náboženské rozdíly,“ zdůraznil papež. „Nestačí děkovat Bohu za to, že se nás válka nedotkla. Ano, děkujme za to, ale mysleme také na ty druhé,“ dodal.

„Mysleme dnes nejenom na bomby, mrtvé, raněné, ale také na lidi – děti a staré – ke kterým nemůže dosáhnout humanitární pomoc. Nedojdou k nim léky a hladovějí. Bomby tomu totiž brání. Bylo by krásné, kdybychom při dnešní modlitbě pociťovali zahanbení. Stud za to, že lidé, naši bratři, jsou schopni takových věcí. Dnešek je dnem modlitby, pokání a pláče za pokoj, dnem naslouchání křiku chudého. Tento křik otevírá srdce milosrdenství a lásce a zachraňuje nás před sobectvím.“

Končil papež ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser