Každé setkání vrací lidi a věci na jejich místo

13.9.2016 

Pracujeme na vytvoření pravé kultury setkávání, která přemůže kulturu lhostejnosti – vybídnul papež František v dnešní homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež mluvil o setkávání Boha se svým lidem a upozornil na špatné návyky, které nás odvádějí od naslouchání druhým. Boží Slovo nás přivádí k zamyšlení nad setkáním, zahájil papež svoji promluvu. „Lidé se často potkávají, avšak nesetkávají. Každý myslí na sebe, vidí, ale nedívá se, slyší, ale nenaslouchá.“

Setkání je něco jiného. Říká nám to dnešní evangelium (Lk 7,11-17) o setkání v Naim. Setkání mezi mužem a ženou; jediným synem, který žije, a jediným synem, který je mrtev; zástupem, který se raduje, protože se setkal s Ježíšem, kterého následuje, a zástupem, který s pláčem doprovází vdovu, které zemřel jediný syn, před městskou bránou; setkání výstupní brány se vstupní branou. Jako v ovčinci. Setkání, které nás přivádí k zamyšlení nad tím, jak se setkáváme my.

V evangeliu čteme že Pána se zmocnila lítost, pokračoval papež. Není to stejná lítost, jakou pociťujeme, když jdeme například po ulici a vidíme nějakou nehodu... Ježíš nepřejde kolem, je pohnut soucitem, přistoupí k ženě, vpravdě se s ní setká a učiní zázrak. Tady – řekl dále – vidíme nejenom něhu, ale také plod setkání. Každé setkání je plodné. Každé setkání vrací lidi a věci na jejich místo.

My jsme si zvykli na kulturu lhostejnosti a musíme usilovat a prosit o milost vytváření kultury setkávání, onoho plodného setkávání, které každému člověku navrací jeho důstojnost Božího dítěte, důstojnost toho, kdo žije. Zvykli jsme si na tuto lhostejnost, když pozorujeme kalamity tohoto světa nebo maličkosti. Říkáme: »Jaká škoda, ubozí lidé. Jak musí trpět!« a jdeme dál. Pokud se nepodívám – nestačí vidět – pokud se nezastavím, nepohlédnu, nedotknu a nepromluvím, nemohu se setkat a nemohu přispět k vytváření kultury setkávání.

„Lidí – citoval papež evangelium – »se zmocnila bázeň a velebili Boha« (Lk 7,16), protože došlo k setkání Boha a Jeho lidu. Já – dodal papež – se také tady rád dívám na každodenní setkání Ježíše a Jeho nevěsty, církve, která očekává Jeho návrat. Toto je dnešní poselství: Ježíšovo setkání s lidem. Všichni potřebujeme Ježíšovo slovo, potřebujeme setkání s Ním:

Kolikrát se jen u stolu v rodině během jídla sleduje televize nebo se píší vzkazy na mobilu. Každému je toto setkání lhostejné. Ani v samotném jádru společnosti, kterým je rodina, není setkání. Přimějme se k vytváření kultury setkávání tak jednoduše, jak to učinil Ježíš. Nejenom vidět, ale dívat se. Nejenom slyšet, ale naslouchat. Nejenom se potkat, ale zastavit se. Nejenom říci si »škoda, ubozí lidé«, ale nechat se pohnout soucitem. A potom se přiblížit, dotknout a vyslovit, co každému přijde na jazyk v té chvíli, jazykem srdce: »Neplač«, a podat alespoň kapku života.

Končil papež František ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.