9.7.2016 

Papež František včera zaslal dopis předsedovi Argentinské biskupské konference arcibiskupovi Jose Maria Arancedovi u příležitosti dnešního 200. výročí nezávislosti země (9. července 1816). Papež se obrací na biskupy, státní představitele a veškerý argentinský lid, jehož se cítí součástí, s přáním, „aby nás tyto oslavy posílili na cestě započaté našimi předky“ píše v samotném úvodu a ujišťuje všechny Argentince svojí blízkosti a modlitbou. Svatý otec pak navazuje:

„Zejména chci být na blízku těm, kteří nejvíce strádají: nemocným, těm, kdo žijí v nedostatku, vězňům, těm, kdo se cítí opuštěni, těm, kdo nemají práci a nedostává se jim ničeho, co mají zapotřebí, těm, kdo jsou nebo se stali obětmi obchodování s lidmi a vykořisťování, zneužitým nezletilým a mnoha mladým lidem, kteří trpí metlou drog. Ti všichni jsou obtíženi nejvíce, často do krajnosti. Jsou to nejvíce zbité děti vlasti.
Ano, děti vlasti. Ve škole nás učili mluvit o Matce vlasti a milovat ji. Právě v tom spočívají kořeny vlasteneckého cítění: v lásce k Matce vlasti. My Argentinci – píše papež František – používáme jeden vyhrocený a zároveň pitoreskní výraz, když chceme o někom říci, že je bezskrupulózní: »Ten je schopen prodat vlastní matku«. V hloubi srdce však víme a cítíme, že Matka se neprodává, Matku prodat nelze, ani Matku vlast.
Slavíme dvě stě let vlasti, která ve svých přáních a touhách po bratrství přesahuje hranice země a objímá Velkou vlast, o níž snil San Martín a Bolívar. Ta nás sjednocuje v rodině širokých horizontů a bratrské oddanosti. Za tuto Velkou vlast se modlíme také dnes při našich oslavách: ať ji Pán ochraňuje, činí silnější a bratrštější a brání ji před každým typem kolonizace.
Těchto dvě stě let od nás vyžaduje, abychom pokračovali v cestě a hleděli kupředu. Myslím zejména na staré a mladé lidi a cítím potřebu požádat je o pomoc, abychom se nadále dokázali ubírat touto cestou. Staré lidi a pamětníky prosím, aby překonáním »skartační kultury«, která je nám globálně ukládána, měli odvahu snít. Potřebujeme jejich sny, které jsou zdrojem inspirace. Mladé lidi prosím, aby nepenzionovali svůj život v byrokratickém kvietismu, kde se hromadí spousta návrhů, postrádajících sny a heroičnost.
Jsem přesvědčen, že naše Vlast potřebuje oživit Joelovo proroctví (Jl 4,1). Jedině budou-li mít naši prarodiče odvahu snít a naše mládež prorokovat velké věci, bude naše Vlast svobodná. Potřebujeme snící starce a mládež, která - inspirována těmito sny - poběží s prorockou kreativitou vpřed.

Drahý bratře – obrací se papež František v závěru svého listu k předsedovi Argentinské biskupské konference – prosím Boha, našeho Otce a Pána, aby žehnal naší vlasti, žehnal nám všem; a Pannu Marii z Lujan, aby nás jako matka na naší cestě chránila.
A prosím nezapomeňte se modlit za mne. Bratrsky František.“

– končí papež svůj vlastnoručně psaný list ke dvoustému výročí samostatnosti Argentiny.

Lze dodat, že papežova silná slova o „Matce vlasti, kterou nelze prodat“, a modlitba za to, aby ji „Pán chránil před každým typem kolonizace“ spadá do kontextu diskuse, která se vede v Argentině o vstupu mezinárodních mocností na ekonomickou scénu této latinskoamerické země a takzvané liberalizaci trhu, jež způsobila nedávný prudký nárůst cen elektřiny a plynu pro běžné spotřebitele.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.