3.6.2016 

Čtvrteční duchovní obnovu pro kněze, v jejímž rámci pronesl tři obsáhlé meditace, zakončil papež František nečekaným spontánním dodatkem. V bazilice sv. Pavla za hradbami přečetl dopis, který mu koncem května napsal nejmenovaný italský kněz, farář tří malých horských farností. Ještě předtím však poznamenal:

“Zaslechl jsem občas komentáře kněží, kteří říkají: Tento papež nás příliš tluče a kárá. Je pravdou, že občas tu nějaká rána holí anebo výčitka jsou. Musím však zároveň říci, že mne povzbuzuje mnoho vynikajících kněží! Poznal jsem takové, kteří – když ještě neexistoval záznamník – měli telefon na nočním stolku. Nikdo neumíral bez svátostí, protože v jakoukoli hodinu vstali a šli sloužit. Skvělí kněží! Děkuji Pánu za tuto milost – všichni jsme hříšníci, ale lze říci, že je také mnoho výborných a svatých kněží, kteří pracují mlčky a v skrytu.“

Svatý otec pak dlouze citoval ze zmíněného dopisu, v němž mu „horský farář“ děkoval za učení, které jej vede ke každodenní konverzi, i za občasné „vytahání za uši“. Nevynechal ani stížnost na administrativní vytíženost kněží, kteří nesou právní zodpovědnost za farnost, což je často ochuzuje o čas, věnovaný přímému kontaktu s věřícími. „Žiju v horách a vím, co je to pach ovcí“, píše dále italský kněz. „Pokud však někdy jako pastýř ztrácím pach ovcí, přivádí mne k pohnutí, že mé otce neztratily pach pastýře. (…) Pán nás vždy zachraňuje skrze své stádce…“

List končí – kromě podpisu – také typickým gestem pastýře, poznamenal papež František: „Posílám vám malý obnos. Modlete se za mé farní společenství, zejména za vážně nemocné a několik rodin v nesnázích, a to nejenom ekonomických.“ Takových kněží je mnoho, uzavřel Svatý otec duchovní obnovu, a vyzval posluchače, aby neztráceli ze zřetele modlitbu, pastorační horlivost, blízkost svému lidu a také – smysl pro humor.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.