28.5.2016 

Na vatikánské železniční nádraží přijel už počtvrté dětský vlak, vypravený Papežskou radou pro kulturu v rámci takzvaného “Nádvoří národů”. Malí cestující z jihoitalské Kalábrie se v poledne setkali v aule Pavla VI. s papežem Františkem, ale také se svými vrstevníky z Říma a dětským orchestrem ze sicilského Palerma. Iniciativu přibližuje o. Laurent Mazas:

”Každý rok se pokoušíme najít děti, které prožívají nějak výjimečnou situaci. Vloni to byly děti, které mají rodiče ve vězení. Letos jsme se zaměřili na děti, které utíkají z domovů – tedy na migranty různých národností a vyznání, ale také na ty, které je přijímají – tedy žáky italských škol. Italské železnice nám každodoročně dají k dispozici jeden vlak – podmínkou je, aby během dne ujel cestu tam i zpátky. Volba padla na Kalábrii, což je poměrně vzdálený kraj, a kromě Sicílie je to také místo, kam přijíždějí čluny s migranty.”

Vysvětluje o. Mazas z Papežské rady pro kulturu. Setkání s papežem Františkem bylo radostné a pohnuté zároveň, protože zpřítomnilo osudy migrantů, nahlížené dětskýma očima. Svatý otec naslouchal otázkám dětí a prohlížel si jejich výkresy – na jednom zahlédl moře s rozbouřenými vlnami, které, jak řekl dětský autor, “mohou zabíjet”. Papež ke kreslenému příběhu dodal skutečnou událost z poslední generální audience, kdy mu jeden z trojice dobrovolných záchranářů předal dětskou plovací vestu.

”Přinesl mi tu vestu a se slzami v očích mi řekl: Otče, nepodařilo se mi to. Ve vlnách plavala malá holčička, ale nedokázal jsem jí zachránit. Zůstala jen vesta. Ona záchranná vesta patřila té holčičce. Nechci, abyste byli smutní, ale vím, že jste stateční a znáte pravdu. Existuje tu nebezpečí. Mnoho dospívajících, chlapců a dívek, mužů a žen je ohroženo (…) Pomysleme na to děvčátko – jak se asi jmenovalo? Nevím, je bezejmenné. Každý z vás ať mu v srdci dá jméno, jaké chce. Ta dívka je teď v nebi a dívá se na nás.”

“Je to nespravedlnost!” – volalo hodně dětí, když přišla řeč na lidi, kteří nechtějí přijímat migranty. “Nejsou to lidé, ale bestie”, neváhal jeden chlapeček s hodnocením. “Ty ses učil u Heideggera!”, odpověděl mu se smíchem papež, zavolal si chlapce k sobě a jemně ostatním vysvětloval:

”…nechtěl nikoho urazit, neměla to být nadávka. Chtěl jenom říci, že člověk, který nenechává druhého vstoupit, zavírá srdce. Nemá lidské srdce, tak trochu jako zvíře, které nic nechápe.”

Děti však chápou velmi dobře a spolu s papežem opakují slova “mír, bratrství, soucit, dobro, rovnost a přijetí”. Děti z Říma na setkání přivedla asociace “Sport bez hranic”, která umožňuje sportovní aktivity nemajetným rodinám. Jedna dívka položila otázku, co to znamená být papežem? “Znamená to činit dobro, jakého jsem schopen”, odpověděl Svatý otec.

”Já ale cítím, že mne Ježíš k tomu povolal. Ježíš chtěl, abych byl křesťanem, a křesťan tak musí jednat. Ježíš si také přál, abych se stal knězem, biskupem a knězem – a biskup a kněz takto mají jednat. Cítím, že mi to říká Ježíš.”

Řekl mimo jiné papež František při dnešním setkání s dětmi, které za ním přijely zvláštním vlakem.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2025 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.