Rádio Vaticana

Terorismus bez přívlastku „islámský“ aneb nutnost dialogu s al-Azhar

23.5.2016

„Nápad pozvat velkého imáma mešity Al-Azhar do Vatikánu přišel skutečně v pravý čas a je velmi dobrý“, soudí o. Samir Khalil Samir (foto), egyptský jezuita a profesor islamologie v Bejrútu i na římském Papežském Orientálním institutu. Během pontifikátu Benedikta XVI. byly vztahy delikátní, protože tu došlo ke konfliktu pod záminkou papežových slov, která ve skutečnosti nebyla proti nikomu namířena, nýbrž se dovolávala náboženské svobody, dodává o. Samir.

„Nynější setkání je možnost k opětovnému navázání dialogu se sunnitským světem, protože univerzita al-Azhar, jak známo, vzdělává nejvyšší počet sunnitských imámů, několik tisíc ročně. Je to nejslavnější muslimská univerzita, která existuje více než tisíc let. Vatikán činí krok, aby opětovně vstoupil do kontaktu s jedním z největších intelektuálních center islámu a zabýval se tak jedním z klíčových problémů, které vedly ke krizi dnešního muslimského světa.“

Islámský svět totiž prožívá jednu z nejsilnějších krizí posledních desetiletí, vysvětluje egyptský jezuita. Došlo tu k internímu střetu, který vyvolala ideologie, šířená takzvaným Islámským státem. Daesh propaguje dosud neslýchanou a nepřijatelnou ideologii, která křivdí muslimskému světu, a to pod záminkou znovuobnovení kalífátu, která však nemá žádné oprávnění. Navíc je nepochopitelné, proč se vyžaduje zapojení Západu, vysvětluje islamolog.

“Právě proto je dnes velmi užitečné podporovat muslimský svět, nebojovat proti němu, nýbrž mu stát nablízko a poskytnou mu vlastní zkušenosti vzhledem k tomu, že v katolické církvi jsme si prožili něco podobného.“

Zásadní otázkou je tu interpretace Koránu, pokračuje o. Samir. Doslovný výklad – zejména těch pasáží, které se týkají násilí, dnes není možný a stejně tak není možné tyto principy uplatňovat tak, jak to činí daesh. Univerzita al-Azhar se staví do naprosté opozice vůči doslovné intrepretaci Koránu, avšak na druhé straně je pravdou, že teroristé z tzv. Islámského státu se opírají o výroky, výklady a texty sunnitských imámů, kteří doslovnou interpretaci otevřeně neodsuzují.

“V rozhovorech s muslimy vždy usiluji o to, abych jim připomenul, že islám tuto disputaci vyřešil už ve středověku a dospěl k závěru, že text potřebuje výklad. Pouze posledních sto let převažuje tendence doslovné aplikace. Tato změna nastala vlivem extrémistických proudů, kupříkladu „wahhábismu“, doktríny pocházející ze Saúdské Arábie a Kataru, což jsou nejbohatší islámské oblasti, a tudíž jsou schopné vnucovat svou teologii, která je spíše ideologií. Z toho důvodu se domnívám, že je zásadní udržovat přátelství s al-Azhar, abychom této instituci pomáhali a podporovali ji v odporu vůči zmíněným tendencím.“

Pokud se vydáme tímto směrem, začneme vnímat terorismus právě jako terorismus sám o sobě, bez jakékoli vazby s islámem, uzavírá o. Samir. Jedinou záchranou je dnes reinterpretace Koránu, kterou můžeme podpořit také my, křesťané. A to tím, že ukážeme, jak také v naší tradici byl překonán doslovný výklad Bible.

“Není to čin, za který bychom se museli stydět, ani znamení naší nevěrnosti Bohu. Je to pouze způsob, jak užívat rozum. Klíčovým bodem je právě ono spojení rozumu s vírou, jak vysvětlil Benedikt XVI. ve své špatně vykládané řezenské přednášce. Je to krok kupředu, jak vyjít z krize islámu.“

Uvedl egyptský jezuita o. Samir Khalil Samir k dnešní návštěvě Ahmada Muhammada Ahmada Al-Tajjiba ve Vatikánu.

Jana Gruberová