Rádio Vaticana

Římský biskup: Boj s chudobou je především morální otázka

13.5.2016

Papež František slavil dnešní ranní eucharistii v soukromí. V poledne pak v Klementinském sále Apoštolského paláce přijal tři sta účastníků mezinárodní konference, na kterou se v těchto dnech do italského hlavního města sjeli členové nadace Centesimus Annus pro Pontifice.
Tato instituce se sídlem ve Vatikánu sdružuje podnikatele z celého světa, kteří se ztotožňují s papežským magisteriem v oblasti sociálního učení a zároveň finančně podporují charitativní díla Svatého otce. Výroční setkání nadace Centesimus Annus se letos shodovalo s pětadvacátým výročím vydání stejnojmenné encykliky sv. Jana Pavla II. (1.5.1991). (Tentýž papež o dva roky později nadaci založil a svěřil ji pod dohled předsedy jiného vatikánského úřadu, Správy majetku Apoštolského stolce.) Zaměřilo se na potírání chudoby v souvislosti se současnou migrační krizí.

“Tísňová situace uprchlíků, jejíž rozměry stále narůstají, je krizí, kterou prožívám obzvláště zblízka. Při své nedávné návštěvě ostrova Lesbos jsem byl svědkem drásavých svědectví lidského utrpení, a to zejména rodin a dětí. (…) Kromě bezprostřední a praktické materiální pomoci těmto našim bratrům a sestrám je mezinárodní společenství povoláno k tomu, aby dospělo k dlouhodobému politickému, ekonomickému a sociálnímu řešení, které překročí hranice států i světadílů a bude se týkat celého lidstva.“

Musíme se vypořádat s humanitárními otázkami, morálními závazky, praktickým i etickým dopadem současné světové ekonomiky na naše společnosti, vysvětloval dále Svatý otec, a nastolit takovou hospodářskou a obchodní kulturu, která by respektovala lidskou důstojnost.

“Boj s chudobou totiž není pouze ekonomický problém, nýbrž je to zejména morální otázka. Dovolává se mezinárodní solidarity a rovného přístupu vůči potřebám a touhám jedinců i národů celého světa.“

Papež František citoval svého předchůdce Jana Pavla II., který opakovaně zdůrazňoval, že ekonomickou aktivitu nelze provozovat v politickém a institucionálním vakuu (Centesimus annus, 43), nýbrž ji musí nutně doprovázet etický prvek, služba člověku a obecnému dobru. Každodenní zkušenost nám však ukazuje pravý opak, podotkl římský biskup, tedy ekonomiku orientovanou na zisk a hmotný blahobyt, která vede k exkluzi a nerovnosti.

“Její účinky se projevují také v nejrozvinutějších společnostech, ve kterých nárůst chudoby a sociální úpadek vážně ohrožují rodiny, ztenčující se střední třídu a zejména mladé lidi. Nezaměstnanost mladých lidí je pohoršením, které nejenom vyžaduje naléhavý ekonomický zásah, nýbrž je nutné s ním nakládat jako s nemocí, která široce dopadá na celou společnost. Mladí lidé jsou okrádáni o naději a plýtvá se jejich velkými zdroji energie, tvořivosti a intuice.“

Druhý Vatikánský koncil učí, že pro křesťana je ekonomická, finanční a obchodní činnost nerozlučně spjata s povinností bojovat za zlepšení pozemského řádu v souladu s hodnotami Božího království, připomenul Petrův nástupce v závěru dnešní audience pro katolické podnikatele.

Jana Gruberová