Duch svatý vytváří nikoli virtuální, nýbrž reálné křesťany

9.5.2016 

Duch svatý je hybatelem církve, ale pro mnohé dnešní křesťany je kýmsi neznámým anebo privilegovaným vězněm – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Petrův nástupce dále poznamenal, že právě Duch svatý z nás činí reálné, nikoli virtuální křesťany, a vybídl věřící, aby se Jím nechali pobádat, protože nás učí cestě svobody. Papež věnoval pozornost také sestrám vincentkám, které pracují v Domě sv. Marty, u příležitosti dnešního svátku jejich zakladatelky sv. Luisy de Marillac.

„Ani jsme neslyšeli, že je nějaký Duch svatý“ – tato odpověď efeských učedníků z dialogu se svatým Pavlem je z dnešního čtení ze Skutků apoštolů (19,1-8), a papež František si ji vzal jako podnět k zamyšlení o přítomnosti Ducha svatého v životě křesťanů. „Také dnes – řekl – dochází k tomu, že učedníci, třebaže věří v Ježíše, nevědí, že existuje nějaký Duch svatý. Mnozí říkají, že se naučili z Katechismu, že Duch svatý je v Trojici. Více však nevědí a ptají se, co dělá.“

Duch svatý je hybatelem církve, pracuje v církvi, v našich srdcích. Z každého křesťana činí člověka odlišného od jiných, ale ze všech vytváří jednotu. Vede vpřed, otevírá brány dokořán a posílá tě dosvědčovat Ježíše. Ve vstupní antifoně jsme slyšeli: »Až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky«. Duch svatý nás podněcuje, abychom chválili Boha a prosili Jej »modli se v nás«. Duch svatý je v nás a učí nás vidět Otce a říkat Mu »Otče«. Vysvobozuje nás z osiření, do něhož nás chce uvrhnout duch tohoto světa.

„Duch svatý – pokračoval papež – je protagonistou živé církve. Je tím, kdo v církvi pracuje. Pokud toto nežijeme a nejsme na výši tohoto poslání Ducha svatého, redukujeme víru na morálku, na etiku. Netřeba ustrnout jen u plnění přikázání, jako by nebylo nic víc: Toto se smí, tamto se nesmí; odtud ano, tam už ne... To je kazuistika a chladná morálka. Křesťanský život – dodal František – však není etika, nýbrž setkání s Ježíšem Kristem. A na setkání s Ježíšem Kristem mne přivádí Duch svatý.“

My však ve svém životě, ve svém srdci chováme Ducha svatého jako privilegovaného vězně. Nedovolíme Mu, aby nás pobádal, nenecháme Jej, aby námi pohnul. On působí všechno, umí připomenout všechno, co řekl Ježíš, dovede o Ježíši vysvětlit všechno. Jedno však Duch svatý neumí: vytvářet salónní křesťany. To neumí. Neumí vytvářet »virtuální křesťany« bez ctností. Vytváří reálné křesťany, přijímá život reálně, tak, jak je, prorocky vykládá znamení časů a tak nás vede vpřed. Je velkým zajatcem našeho srdce. Říkáme o Něm, že je třetí Osobou Trojice a u toho končíme...

„Tento týden – řekl dále papež – nám prospěje, budeme-li uvažovat o tom, co v mém životě působí Duch svatý, a budeme-li si klást otázku, zda se u Něho učíme svobodě. Duch svatý, který je ve mně – pokračoval papež – mne vede ven. Mám strach? Jak jsem na tom s odvahou, kterou mi dává Duch svatý, abych vycházel ze sebe a dosvědčoval Ježíše? A také: Jaká je moje trpělivost ve zkouškách? Trpělivost je totiž také darem Ducha svatého.“

Během tohoto týdne příprav na slavnost Letnic přemýšlejme: »Opravdu v Něho věřím anebo je pro mne Duch svatý pouze slovem?« A snažme se s Ním mluvit a říkat Mu: »Vím, že jsi v mém srdci, že jsi v srdci církve, vedeš církev kupředu a působíš jednotu mezi námi všemi, kteří jsme různí, v různosti nás všech.« Říkejme Mu tyto věci a prosme Jej o milost učit se prakticky ve svém životě to, co On působí. Je to milost poddajnosti, máme být poddajní Duchu svatému. Přemýšlejme tento týden o Duchu a mluvme s Ním.

Končil papež František svoji homilii v Domě sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.