28.4.2016
Masový příliv migrantů do Evropy přivádí na mysl velké stěhování národů v raném středověku. Analogie se sice nabízí, má však své limity. Upozorňuje na to kardinál Prosper Grech, biblista, patrolog a zakladatel Patristického institutu Augustinianum v Římě. Na stránkách deníku Osservatore Romano připomíná, že barbaři, kteří přicházeli do Evropy na sklonku římské epochy, přinášeli své zvyky, náboženství a kultury. Setkávali se však se starší a silnější kulturou, která při křížení různých vlivů měla sehrát dominantní roli. A co je ještě důležitější, příchozí se setkávali také s křesťany, kteří tehdy tvořili mladou církev, která byla v plném rozvoji, měla silného ducha, jasně definovanou víru a věrohodné odpovědi na problémy lidské existence. Tato církev tehdejší migranty pohlcovala. Díky tomu mohla povstat nová Evropa, sjednocená na základě společné víry a dědictví řeckého a římského myšlení, včetně římského práva.
Dnes, poznamenává kardinál Grech, jsou migranti povětšině muslimové, které sjednocuje arabština a islám, zatímco Evropa, do níž přicházejí, prožívá krizi, je zesvětštěná a často antikřesťanská. Místo toho, aby příchozím předávala evangelijní hodnoty, budí v nich zmatek svými obyčeji a intelektuálním relativismem. Nicméně, jak dodává kardinál Grech, křesťané nesmějí uhýbat před výzvou, která je před nimi. Musejí čerpat ze své křesťanské a humanistické tradice. Jinak to budou oni, kdo skončí jako barbaři.
PLNÉ ZNĚNÍ článku kardinála Grecha je ZDE
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.