Rádio Vaticana

Je třeba odejmout podporu těm, kdo osnují plány nenávisti a násilí

16.4.2016

Promluva papeže Františka na setkání s občany, Mytilene – řecký ostrov Lesbos.

Pane předsedo vlády,
Vážení představitelé,
drazí bratři a sestry,
jakmile se Lesbos stal přístavištěm četných migrantů hledajících pokoj a důstojnost, pocítil jsem touhu sem přijít. Děkuji dnes Bohu, že mi to umožnil. A děkuji panu prezidentovi Pavlopoulosovi, že mne pozval spolu s patriarchou Bartolomějem a arcibiskupem Hieronymosem. Chtěl bych vyjádřit svůj obdiv řeckému lidu, který navzdory vážným těžkostem, kterým musí čelit, dovedl otevřít srdce i dveře. Mnoho obyčejných lidí dalo k dispozici to málo, co měli, aby se podělili s těmi, kdo přišli o všechno. Kéž Bůh odplatí jejich velkodušnost, jakož i sousedních národů, kteří hned od počátku velice ochotně přijaly množství lidí nucených migrovat.
Požehnaná je velkodušná přítomnost mnoha dobrovolníků a mnoha sdružení, kteří spolu s veřejnými institucemi poskytli a poskytují pomoc a konkrétně vyjadřují bratrskou blízkost

Chtěl bych dnes znovu důrazně apelovat na odpovědnost a solidaritu vzhledem k této tak dramatické situaci. Mnozí uprchlíci, kteří jsou na tomto ostrově a v různých částech Řecka, žijí v nouzových podmínkách, v ovzduší úzkosti a strachu, někdy v zoufalství nad hmotným nedostatkem a nejistou budoucností. Starosti institucí a lidí tady v Řecku, jako i v zemích Evropy jsou pochopitelné a legitimní. Nikdy však netřeba zapomínat, že migranti ještě dříve než čísla jsou lidé, tváře, jména, osudy. Evropa je vlast lidských práv a kdokoli vstoupí na evropskou půdu, měl by mít možnost to zakusit, takže si lépe uvědomí, že je má sám ctít a hájit. Některým, včetně mnoha dětí, se bohužel nezdařilo ani přijet, přišli o život na moři, stali se obětí nelidské přepravy, vystaveni útisku zbabělých biřiců.

Vy, obyvatelé Lesbu, dokazujete, že v této zemi, kolébce civilizace, stále pulsuje srdce lidství, které umí rozpoznat především bratra a sestru, lidství, které chce budovat mosty a prchá před iluzí budovat ohrazení kvůli pocitu bezpečí. Bariéry totiž, místo aby pomáhaly pokroku národů, vytvářejí rozdělení, která dříve či později vyvolají střety.

Abychom byli opravdu solidární s těmi, kdo jsou nuceni utíkat ze své země, je třeba přičinit se o odstranění příčin této dramatické situace, nestačí se omezovat jenom na momentální nouzi, ale je třeba rozvinout všestrannou, nikoli jednostrannou politiku. Především je třeba vytvářet pokoj tam, kam válka přinesla zkázu a smrt, a zabránit, aby se tato rakovina šířila dál. Proto je třeba rozhodně se postavit proti šíření zbraní, proti obchodu se zbraněmi a s ním často spojenými, skrytými pletichami. Je třeba odejmout podporu těm, kdo osnují plány nenávisti a násilí. Je však třeba neúnavně prosazovat spolupráci mezi zeměmi, mezinárodními organizacemi a humanitárními institucemi; neizolovat, ale podporovat ty, kdo této krizi čelí. V tomto smyslu chci popřát úspěch prvnímu světovému humanitárnímu summitu, který se bude konat v Istanbulu příští měsíc.

To všechno lze dělat pouze společně. Je možné a nutné se společně a způsobem hodným člověka snažit vyřešit tuto složitou otázku uprchlíků. A v tom je nezbytný take přínos církví a náboženských komunit. Moje zdejší přítomnost spolu s patriarchou Bartolomějem a arcibiskupem Hieronymosem dosvědčuje naši společnou vůli pokračovat ve spolupráci, aby se tato epochální výzva stala příležitostí nikoli ke konfliktu, nýbrž k růstu civilizace a lásky.

Drazí bratři a sestry, Bůh není lhostejný k tragédiím, které zraňují lidstvo; není vzdálený. On je naším Otcem, který nás podporuje v prokazování dobra a v odmítání zla. Je nejenom naší oporou, ale v Ježíši nám ukázal cestu pokoje. Ježíš se tváří v tvář zlu tohoto světa stal naším služebníkem a svojí službou lásky spasil svět. Toto je pravá moc, jež rodí pokoj. Jedině ten, kdo s láskou slouží, vytváří pokoj. Služba umožňuje vycházet z nás samých a pečuje o druhé, neponechává lidi a věci zkáze, ale dovede je chránit překonáváním silné vrstvy lhostejnosti, která zatemňuje mysl a srdce.

Děkuji vám, že opatrujete lidství a s jemnocitem pečujete o Kristovo tělo, které trpí v tom nejmenším bratrovi, hladovém a cizinci, kterých jste se ujali (srov. Mt 25,35).
Eucaristò!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV