Turecký jezuita: Budu působit v mezináboženském dialogu prostřednictvím bioetiky

19.3.2016 

První jezuita, který je rodilým Turkem, Antuan Ilgit, momentálně na studiích v USA, zveřejnil na svém Facebookovém profilu výzvu související s nynější situací v Turecku po několika útocích na obyvatele Ankary: „Rád bych nyní viděl na profilových fotkách svých Facebookových přátel tureckou vlajku“ – píše na sociální síti s narážkou na situaci, kdy po atentátech v Paříži mnozí uživaté Facebooku přidávali na znamení solidarity ke své profilové fotce francouzskou vlajku. „Je těžké číst o těchto událostech, se stovkami obětí – říká turecký jezuita v rozhovoru pro katolický webový portál Aleteia. – Narodil jsem se v Mersinu, asi 25 kilometrů od Tarsu, ale Ankaru mám rád, protože jsem tam studoval a prožil důležité roky svého života; na ulici, kde došlo k atentátu, jsem nějakou dobu také pracoval jako prodavač telefonních karet. V hlavním městě Turecka jsem také přijal křest a měl jsem tam rovněž primici. V Ankaře jsem začal dělat doktorát, který nyní dokončuji v Bostonu, a rok jsem prožil v ankarské jezuitské komunitě.“

Antuan Ilgit pak přibližuje svoje hledání a přijetí katolické víry, které začalo nemocí a smrtí jeho maminky. „Přijetí křesťanství nebylo nějakou změnou náboženství – říká turecký jezuita – nýbrž opravdovým osobním setkáním s Kristem. On využil mojí víry v jediného Boha a mého vnitřního neklidu, přišel za mnou k mému Galilejskému jezeru a povolal mě, abych jej následoval. Po tomto setkání jsem nalezl nový a hluboký smysl situace svojí matky, dokázal ji pohřbít v pokoji a následovat Krista ve světlých a stinných stránkách svého života. Setkání s Ním bylo zdokonalením mojí víry, smířením a uspořádáním různých částí vlastního života v jediný celek.

Když někdo konvertuje – řekl Antuan Ilgit – je největší těžkostí nejen to, že je odmítnut svou vlastní komunitou, ale že není přijat vždy s otevřenou náručí komunitou křesťanskou, která má zpočátku trochu nedůvěru a pochybuje o tvojí víře a tvých motivacích. Zejména v Turecku, kde jsou křesťanské komunity složené z Arménů, Syřanů, Maronitů apod. a vyznačují se etnickou příslušností. Vůči konvertitům tedy existuje odpor. Pro mnohé z nich platí – v rozporu s evangeliem – že křesťanem se člověk narodí. Nicméně milost konverze, kterou jsem přijal jako dar, mi dává velkou odpovědnost za to, abych byl mostem mezi kulturami, což má svůj konrétní výraz v poslání, které mi bylo dáno jako jezuitovi. Nyní dělám doktorát z morální teologie s vyhlídkou působit v oblasti mezináboženského dialogu prostřednictvím bioetiky. V tomto smyslu myslím, že bych mohl doprovázet imigranty, kteří jsou v Evropě a kteří klepou na její brány, v jejich procesu přizpůsobení se základním hodnotám zemí, které je přijímají,“ – říká mimo jiné katolický konvertita z islámu a jezuitský kněz Antuan Ilgit.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.