Přiznání vlastní hříšnosti otevírá srdce Božímu milosrdenství

3.3.2016 

Jedině otevřeným srdcem lze přijmout Boží milosrdenství – konstatoval papež František v dnešní homilii při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. Uznáním hříchu začíná obrácení.

Dnešní liturgická čtení, poznamenal papež na úvod svého kázání, ukazují Pánovu věrnost a selhání Božího lidu. V knize proroka Jeremiáše (7,23-28) čteme o „Bohu, který je vždycky věrný, protože nemůže zapřít sám sebe“, zatímco lid Jeho Slovu nechce naslouchat. Jeremiáš vypočítává, „co všechno Bůh učinil, aby získal srdce svého lidu. Ten však uvíznul ve svojí nevěrnosti. Tato nevěrnost Božího lidu je však také naší nevěrností, zatvrzelostí a uzavřeností našeho srdce“ – dodal papež.

Nenechává vstoupit Pánův hlas, který nás jako laskavý otec neustále žádá, abychom se otevřeli Jeho milosrdenství a Jeho lásce. V Žalmu jsme se společně modlili: »Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu, nezatvrzujte svá srdce« (95,7-8). Pán vždycky takto mluví a s otcovskou něhou nás vybízí: »Obraťte se ke mně celým svým srdcem, neboť jsem dobrotivý a milosrdný« (Jl 2,12-13). Je-li srdce zatvrzelé, nerozumí. Boží milosrdenství se chápe jedině, jsi-li schopen mu otevřít své srdce, aby mohlo vstoupit.

„Srdce se zatvrzuje, jak vidíme rovněž v Lukášově evangeliu (11,14-23), kde Ježíš čelí těm, kteří studovali Písma, učitelům Zákona, kteří znali teologii, ale byli tak velice uzavření, že obviňovali Ježíše z toho, že »vyhání zlé duchy s pomocí vládce zlých duchů«. Naproti tomu zástupy žasly, věřily v Ježíše! Měly srdce otevřená; nedokonalá, ale otevřená. Teologové však zaujímali odmítavý postoj! Stále hledali vysvětlení, aby nemuseli chápat, a žádali od Ježíše znamení z nebe. Ježíš byl tím, kdo se musel ospravedlňovat z toho, co dělal.“

Takový je příběh věrnosti, která selhala. Jsou to příběhy uzavřených srdcí, která nenechávají vstoupit Boží milosrdenství a zapomněla slovo »odpuštění«. – Neříkají: »Odpusť mi, Pane!«, poněvadž se nepovažují za hříšníky, ale pokládají se za soudce druhých. Je to staletý příběh! Selhání věrnosti vysvětluje Ježíš několika jasnými slovy, jimiž rozmluvu s pokrytci končí: »Kdo není se mnou, je proti mně«. To je jasné! Buď jsi otevřeností svého srdce věrný Bohu, který je věrný tobě, anebo jsi proti Němu: »Kdo není se mnou, je proti mně«.

„Je však možná nějaká střední cesta? Nějaké vyjednávání? – ptal se dále papež a hned odpověděl: „Ano, je. Východiskem je přiznat, že jsi hříšník! Řekneš-li »jsem hříšník«, srdce se otevírá, vstupuje Boží milosrdenství a začínáš být věrný.“

Prosme Pána o tuto milost věrnosti. Prvním krokem na cestě věrnosti je cítit se hříšníkem. Pokud se jím necítíš, začal jsi špatně. Prosme o milost, aby se naše srdce nezatvrdilo a bylo otevřené Božímu milosrdenství, prosme o milost věrnosti. A když zjistíme, že jsme nevěrní, tak o milost prosit o odpuštění.

Končil papež František ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.