Dobro vždycky vítězí, i když se může zdát slabší

31.12.2015 

Homilie papeže při nešporách posledního dne roku, baz. sv. Petra

Plné významů je naše setkání při společném vzdávání chvály Pánu na sklonku tohoto roku!
Církev v různých okolnostech pociťuje radost a povinnost zpívat Bohu slovy tohoto chvalozpěvu, který již od čtvrtého století provází modlitbu v důležitých momentech její pozemské pouti. Z naší modlitby na poděkování za milující přítomnost Boha v událostech našich dějin vyvěrá takřka spontánně vděčná radost. Často se však stává, že v této modlitbě vnímáme jenom svůj hlas jako nedostatečný. Potřebuje být posílen doprovodem veškerého Božího lidu, což dá zaznít tomuto chvalozpěvu v unisonu. Proto ve zpěvu Te Deum prosíme o pomoc anděly, proroky a celé stvoření, abychom Pánu vzdali chválu. V tomto hymnu znovu procházíme dějinami spásy, kde tajemným řízením Božím nacházejí místo a souvislost také různé události našeho života z tohoto končícího se roku.

V tomto Svatém roce mají zvláštní ozvěnu závěrečná slova tohoto církevního hymnu: „Sešli nám, Pane, své milosrdenství, jak v tebe doufáme.“ Milosrdenství, které nás provází, je světlem umožňujícím lépe chápat to, co jsme prožili, i naději, která jde s námi do začátku nového roku.

Procházet dny uplynulého roku lze připomínkou faktů a událostí, které přinesly radost a bolest, anebo snahou pochopit, zda jsme vnímali přítomnost Boha, který vše obnovuje a podporuje svojí pomocí. Jsme zváni ověřit si, zda se světové události uskutečnily podle Boží vůle, anebo, zda jsme popřávali sluchu převážně lidským projektům, zatíženým často soukromými zájmy, nenasytnou žádostí po moci a svévolným násilím.

Nicméně, dnes potřebujeme zaostřit svůj zrak zvláště na znamení, která nám poslal Bůh, abychom mohli nahmatat moc Jeho milosrdné lásky. Nemůžeme zapomínat, že mnohé dny byly poznamenány násilím, smrtí, nevyslovitelným utrpením mnoha nevinných, uprchlíků nucených opustit svoji vlast, mužů, žen a dětí bez trvalého příbytku, potravin a živobytí. Přece však byly dny letošního roku naplněny velkolepými činy dobroty, lásky a solidarity, i když se nedostaly do televizního zpravodajství! Tato znamení lásky nemohou a nesmějí být zatemňována zpupností zla. Dobro vždycky vítězí, třebaže se někdy může zdát slabším a skrytým.

Naše město Řím není bez účasti na tomto stavu celého světa. Chtěl bych všechny jeho obyvatele upřímně povzbudit k překročení nynějších těžkostí. Úsilí o obnovu zásadních hodnot služby, poctivosti a solidarity umožní překonat tíživou nejistotu, která ovládla scénu letošního roku a která je příznakem ubývajícího smyslu pro oddanost obecnému dobru. Kéž nikdy nechybí pozitivní přínos křesťanského svědectví umožňující Římu, aby podle svých dějin a s mateřskou přímluvou Marie Salus Populi Romani byl přednostním interpretem víry, pohostinnosti, bratrství a pokoje.
„Bože, tebe chválíme. … V tebe, Pane, doufám, nebudu zahanben navěky.“

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.