Ugandský biskup: potřebujeme rekonstrukci morálních vláken společnosti

24.11.2015 

„Jsme hrdí na to, že Uganda bude jedinou africkou zemí, kterou navštívili tři papežové,“ připomíná biskup Giuseppe Franzelli z Liry na severu země návštěvu Pavla VI. v roce 1969, Jana Pavla II. v roce 1993 a připravovanou cestu papeže Františka. Uganda přivítá Svatého otce v pátek 27. listopadu. „Mnoho lidí by se chtělo vydat do Kampaly na setkání s papežem, vidí v něm Petra, který je Ježíšem pověřen upevňovat ve víře své bratry,“ říká biskup Franzelli:

Tématem návštěvy je citát ze Skutků apoštolů “Budete mými svědky“, a odvolává se přímo k události, kterou oslavujeme, totiž k 50. výročí kanonizace 22 ugandských mučedníků. Mučedník, „martyr“ znamená „svědek“, jsou to svědkové, kteří nás vybízejí zamyslet se nad kvalitou a silou naší víry dnes, v Ugandě. Zamyslet se nad tím, zda jsme stejně jako oni schopni stát pevně ve své víře, bez kompromisů a beze strachu.

Uganda oslavila 53 let nezávislosti poznamenané vnitřními nepokoji, státními převraty, pomstou. Naše země je tedy zraněná, říká biskup Franzelli. Jeho region právě vyšel z revolty tzv. Armády Pánova odporu Josepha Konyho, která devastovala ugandský sever téměř dvě desetiletí, zničila na co přišla a rozdělila rodiny, dodává biskup z Liry:

Potřebujeme tedy velkou rekonstrukci, nejen materiální, nejen obnovu zničených staveb a silnic, které zanikly, ale rekonstrukci morálních vláken společnosti a také křesťanských hodnot, které byly zapomenuty nebo potřeny násilím, mrzačením, únosy a touhou po pomstě. Alespoň u nás na severu je potřeba vzpamatovat se z traumatu, který naše lidi poznamenal a myslím, že na to bude potřeba alespoň dvou generací.

Papežská pouť do Afriky opět postaví před světovou veřejnost problém dětských vojáků, chlapců a děvčat, kteří po silné indoktrinací působí jako špehové, sexuální otroci i vojáci. Na světě jich je více než čtvrt milionu. Navzdory úsilí vykořenit tento hanebný trend, jsou dětští vojáci využíváni v Iráku, v Sýrii, Somálsku, Jižním Súdánu, v Afghánistánu i v Mali. Dlouhá léta válčili nezletilí také v oddílech ugandské tzv. Armády Pánova odporu. „Rány, které tyto děti utrpěly, není snadné zacelovat, ale je možné je zachránit“ – říká biskup Giuseppe Franzelli:

Problémem jsou rány, které nosí ve svém nitru, trauma, které jim společnost přinesla, celá léta v atmosféře násilí a konfliktu. V současnosti procházíme obdobím jak morální tak psychologické obnovy. Církev se v této věci velmi angažuje. Vybízíme k péči o dětské vojáky, k pomoci. Právě toto jsou první oběti války, ze které se nyní pozvedáme. Přestože jsou to hluboké a těžko se hojící rány, mnoho těchto dětí se s naší pomocí pokouší začít normální život. Příkladem pro mě je Katharine, která byla otrokyní vojáků na jejich bázi v buši. Ze znásilnění porodila dcerku. Když získala svobodu, bylo jí velmi těžko, ale posléze dokončila gymnázium a nyní se připravuje na univerzitní studia.“ – říká biskup Franzelli z Liry v severní Ugandě.

Podle zdrojů OSN v poslední době povstalci z Jižního Súdánu odvedli ze škol téměř 90 chlapců, kteří nebyli starší 13 let. Odhaduje se, že během poslední občanské války bylo využíváno nejméně 12 tisíc dětí. Navzdory neustálému ujišťování o skoncování s touto hanebností, obě strany s verbováním dětí do války pokračují.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.