6.11.2015 

„Poklady církve“ jsou ve skutečnosti poklady celého lidstva, nemůžeme je rozprodávat, řekl papež František v rozhovoru pro holandský časopis Straatnieuws. Tento charitativní žurnál– podobně jako český Nový patron – slouží na podporu bezdomovců, kteří ho sami prodávají. Svatý otec odpovídal na otázky jeho redaktorů a Marca, jednapadesátiletého bezdomovce, který jej nabízí na ulicích Utrechtu, 27. října letošního roku ve své vatikánské rezidenci v Domě sv. Marty. Zajímal je především papežův vztah k chudým, bezdomovcům a k bohatství církve.

„Ježíš přišel na svět jako bezdomovec a stal se chudým – vzkázal František bezdomovcům a se svou typickou zálibou v kontrastech dodal: Církev chce obejmout každého a říct mu, že má právo na střechu nad hlavou.“ Ve vztahu k chudým lidem má církev dvojí úkol, na jedné straně mluvit v pravdě a druhé straně svědčit. S tím souvisejí také dvě pokušení, která mohou církev činit nevěrohodnou, vysvětloval František. Nelze kázat chudobu a žít jako faraon. Druhým pokušením je korupce, zpřaženost s politickým establismentem.
„Ptal jsem se kdysi jednoho argentinského ministra, čestného člověka, který opustil svůj úřad, protože si nechtěl zavdat s některými poněkud obskurními záležitostmi: Když posíláte chudým a domorodcům pomoc, ať už jídlo, oblečení nebo peníze, kolik z toho, co posíláte, dorazí na místo určení? Odpověděl: 35%. To znamená, že 65% se ztrácí. A to je korupce, něco pro mě, něco proto tebe!“ – vyprávěl František.

Jak je to s papežovou svobodou, zajímal se holandský bezdomovec. Bezdomovci sice mají finanční potíže, ale zachovávají si svobodu, tvrdil. Papež na to reagoval chválou svého bydlení u Svaté Marty, kde se setkává při společných jídlech s obyvateli tohoto vatikánského hotelu – a „když příjdu dřív, najím se se zaměstnanci – podotýká. Potkávám lidi, zdravím se s nimi a díky tomu tato zlatá klec není tak docela klecí. Ale ulice mi chybí,“ přiznává. Na druhou stranu papež poznamenává, že kontakt s lidmi nepostrádá, a přitakává i tomu, že své projížďky mezi davy na generální audienci si užívá.

Necítíte se někdy jako papež a římský biskup pod tlakem, když máte na očích poklady církve? – zněla další otázka, za kterou lze vytušit protestantské zázemí tazatelů. „To je snadná otázka. Nejde o poklady církve, nýbrž o poklady lidstva. – odvětil František. - Není možné, abych si například řekl, že zítra dám Michelangelovu Pietu do dražby. Protože to není majetek církve. Je sice v kostele, ale patří celému lidstvu. Totéž platí i pro další poklady církve,“ vysvětlil Svatý otec. Jak ale dodal, rozhodli se spolu s papežským almužníkem arcibiskupem Krajewskim, že budou rozprodávat dary, které papež dostává, a na účely chudých je ve Vatikánu vypisována také loterie.
Petrův nástupce připomněl rovněž některá historická fakta. Když se v roce 1929 uzavíral konkordát s italským státem, nabídli papežovi jeden z velkých římských parků. Pius XI. jej však odmítl s tím, že žádá jen půl čtverečního kilometru, který církvi zajistí nezávislost. A to je princip, jenž platí dodnes, zdůraznil František a dodal, že církevních nemovitostí, je sice mnoho, ale slouží k podpoře mnoha charitativních struktur, včetně škol a nemocnic, v zemích, kde jsou potřeba.

Ne, papežem jsem být nechtěl, rozhodně odmítl František. Když jsem se asi jako čtyřletý procházel po tržišti, zaujal mě řezník, přiznal na Marcův dotaz, kým si přál být jako malý. „A když se mě pak zeptali, čím bych chtěl být až budu velký? Řekl jsem: řezníkem!“

Dokážete si představit svět bez chudých? – zněla poslední otázka. „Přál bych si svět bez chudých. Musíme za něj bojovat. Ale já jsem věřící a vím, že v nás stále působí hřích“ – odvětil papež. Chudobu plodí lidská chtivost a egoismus, proto je svět bez chudých těžko představitelný, dodal a zmínil některé ještě horší plody hříchu, jako je sexuální i jiné zneužívání dětí nebo dokonce jejich zabíjení s cílem získat orgány k transplantacím. Hřích nás stále vede k egoismu, proto nevím, jestli dokážeme uskutečnit svět bez chudých, ale bojovat za to, je potřeba, vždycky...! - končil papež rozhovor pro holandský deník Straatnieuws.

PLNÉ ZNĚNÍ ROZHOVORU je ZDE

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.