Rádio Vaticana

Víra a lpění na majetku spolu nemohou žít

11.10.2015

Papež František před nedělním Angelus, nám. sv.Petra

Drazí bratři a sestry, dobrý den.

Dnešní evangelium z desáté kapitoly podle Marka podává tři scény, kterými prostupuje Ježíšův trojí pohled.
První scéna prezentuje setkání Mistra a kohosi, kdo je podle paralelního Matoušova podání označován jako „mladík“, tedy Ježíšovo setkání s jistým mladíkem. Ten přiběhl k Ježíši, poklekl před ním, oslovil ho „Mistře dobrý“ a zeptal se: „Co musím dělat, abych dostal věčný život?“, tedy štěstí (Mk 10,17). Život věčný totiž není jen životem onoho světa, ale plným a uceleným životem bez ohraničení. Co musíme dělat, abychom jej dosáhli? Ježíš v odpovědi shrnuje přikázání lásky k bližnímu. V tom onen mladík žádný svůj nedostatek neshledal, avšak zachovávání předpisů k uspokojení jeho touhy po plnosti zjevně nestačí. Ježíš vidí tuto touhu, kterou mladík nosí v srdci, a proto odpovídá intenzivním pohledem plným něhy a lásky. Evangelium říká, že „na něho pohlédl s láskou“ (v.21). Viděl, že mladík je dobrý. Ježíš však postřehl také jeho slabinu a dává mu konkrétní návrh, aby rozdal všechen svůj majetek a následoval Jej. Onen mladík má však srdce rozdělené mezi dva pány - Boha a peníze – a smutně odchází. To dokazuje, že víra a lpění na bohatství nemohou žít společně. Počáteční rozmach tak pohasíná v nešťastném ztroskotání.

Ve druhé scéně evangelista poukazuje na Ježíšův hloubavý pohled a varování: „Rozhlédl se a řekl svým učedníkům: »Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!«“ (v.23). Na údiv učedníků, kteří se ptají: »Kdo tedy může být spasen?« (v.26), odpovídá Ježíš povzbuzujícím pohledem – to je ten třetí pohled – a říká, že „u lidí je to nemožné, ale ne u Boha“ (v.27). Svěříme-li se Pánu, můžeme překonat všechny překážky, které nám brání následovat Jej cestou víry. Svěřme se Pánu a On nám dá sílu, spásu a bude nás touto cestou provázet.

A tak jsme se dostali ke třetí scéně, tedy ke slavnostnímu Ježíšovu prohlášení: „Amen, pravím vám: kdo opustí všechno, aby mne následoval, bude mít život věčný i stokrát víc už nyní (srov. Mk 10,29-30). Toto „stokrát víc“ jsou věci dříve vlastněné a pak opuštěně, ale opětovně nalezené v nekonečném množství. Zanechá se majetek a výměnou se dostane potěšení z pravého dobra; namísto otročení věcem se osvobozením získá svoboda sloužit z lásky; zřeknutím se majetku se získá radost daru. Ježíš to říkával slovy: „Je blaženější dávat než dostávat“ (srov. Sk 20,35). Mladík se nenechal uchvátit Ježíšovým pohledem lásky a nemohl se změnit. Pouze pokorně vděčným přijetím Pánovy lásky se osvobodíme ze svodu idolů a slepoty svých iluzí. Peníze, rozkoše a úspěch oslňují, ale potom zklamou; slibují život, ale zaopatří smrt. Pán od nás chce, abychom se odtrhli od tohoto falešného bohatství a vešli do pravého a plného, autentického a zářícího života. A já se ptám vás mladí chlapci a děvčata, kteří jste na náměstí: „Pocítili jste na sobě Ježíšův pohled? Co mu odpovíte? Odejdete z tohoto náměstí raději s radostí, kterou nám dává Ježíš, anebo se smutkem, který v srdci působí mondénnost?

Panna Maria ať nám pomáhá otevřít srdce Ježíšově lásce, Ježíšově pohledu, který jediný může uhasit naši žízeň po štěstí.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV