1.9.2015 

Naději v konečné setkání s Kristem je třeba posilovat vzájemným povzbuzováním dobrými slovy a dobrými skutky a nikoli planými řečmi – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Po letní přestávce obnovil dnes Petrův nástupce ve svém vatikánském sídle ranní bohoslužby za účasti věřících z římských farností. Budou se konat stejně jako před tím čtyřikrát týdně: v pondělí, úterý, čtvrtek a pátek.

Víra, která si je jista konečným setkáním s Kristem, je mocnější než pochybnost a skýtá každodenní radost, která tkví nikoli v jalovém řečnění, ale v povzbuzení, kterým se křesťané dovedou obdarovávat v Ježíši. Papež František uvažoval o poměrech v Soluňské obci, jak vysvítají z dnešního liturgického čtení (1 Sol 5,1-6.9-11). Byla to neklidná obec, která si kladla otázky a ptala se apoštola, kdy a jak se uskuteční Kristův návrat a jaký bude úděl mrtvých. A vysloužila si tak dokonce apoštolova slova: „Kdo nepracuje, ať nejí.“

„Svatý Pavel - poznamenal František – prohlašuje, že »onen den Páně« přijde nečekaně »jako zloděj«, ale také dodává, že Ježíš přijde, aby přinesl spásu tomu, kdo v Něho věří, a říká Soluňským: »Proto se navzájem potěšujte a jeden druhému duchovně prospívejte, jak už to ostatně děláte« (1 Sol 5,11). Právě toto povzbuzování dodává tuto naději,“ zdůraznil papež:

„Je to rada: »potěšujte se navzájem«. Mluvit o tomto. Ptám se vás však: mluvíme o tom, že Pán přijde a že se s Ním setkáme? Anebo mluvíme o spoustě věcí, také o teologii, o záležitostech církve, o kněžích, sestrách, monsignorech, a o tom o všem? Povzbuzuje nás tato naděje? »Navzájem se potěšujte«. Mluví se v našich komunitách, farnostech o tom, že čekáme na Pána, který přijde? Anebo se řeční o tom či onom, o té či oné, aby trochu uběhl čas a příliš jsme se nenudili?“

„V responsoriálním Žalmu (Žl 27,1.4.13-14) – pokračoval František – jsme opakovali: »Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých«, ale máš onu jistotu, že uvidíš Pána?“ – tázal se papež a dodal: „Příkladem hodným k následování je Job, který navzdory svým strastem prohlašoval rázně: Vím, že Bůh žije a uvidím Jej svýma očima (srov. Job 19,25-27).“

„To je pravda. On přijde soudit. Vstoupíme-li do Sixtinské kaple, vidíme krásnou scénu posledního soudu. To je pravda. Přemýšlejme však také o tom, že On přijde ke mně, abych Jej viděl svýma očima, objal Jej a byl navždy s Ním. Toto je naděje, o které apoštol Petr říká, abychom ji vysvětlovali svým životem ostatním a dosvědčovali. To je pravé povzbuzování, to je opravdová jistota: Jsem si jist, že uvidím blaho od Pána.“

Stejně jako vybízel křesťany svatý Pavel, opakoval papež František dnešní církvi znovu tuto radu: „»Navzájem se potěšujte a jeden druhému duchovně prospívejte«, tak půjdeme vpřed.“

„Prosme Pána o tuto milost, aby sémě této naděje, kterou nám vložil do srdce, klíčilo a rostlo až k definitivnímu setkání s Ním. »Vím, že uvidím Pána«. Jsem si jist, že Pán žije. Jsem si jist, že Pán přijde ke mně. Takový je horizont našeho života. Prosme o tuto milost Pána a povzbuzujme se na této cestě navzájem dobrými skutky a dobrými slovy.“

Končil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.