S biskupem Hinderem o živé, radostné a nezakomplexované církvi na arabské půdě

5.6.2015 

Půl století po dostavění katedrály sv. Josefa v metropoli Spojených arabských emirátů se tamní věřící mohou těšit na otevření druhého katolického kostela, zasvěceného sv. Pavlovi. Byl postaven v průmyslové čtvrti na periferii hlavního města a v příštím týdnu (11.6.) jej přijede vysvětit vatikánský státní sekretář, kard. Pietro Parolin. Obřadu se kromě místních apoštolských vikářů zúčastní rovněž státní představitelé, ministr pro mládež, šejk Al Nahyan, a poradce pro náboženské záležitosti, šejk Al Hashemi. Mons. Paul Hinder, který má na starosti pastorační službu v jižním arabském regionu, pro naše mikrofony vyjádřil potěšení nad tím, že se této vzácné události v zemi věnuje tak velká pozornost.

Pro italský list Tempi poskytl rozhovor (5.6.2015), ve kterém vypráví o životě církve na arabské půdě, kde chybí místní křesťané, náboženská svoboda je relativní pojem, nescházejí problémy, ale přesto převažuje radost, kterou lze na Západě sotva nalézt. „V Abu Dhabi jsou kostely přeplněné, v Dubaji se jen těžko hledá místo a podobné je to v hlavním městě Ománu“, popisuje biskup Hinder a pokračuje: „Při pastorační návštěvě v jedné z farností Abu Dhabi o letošních Letnicích se od čtvrtečního večera do neděle sloužilo 25 mší, nejméně 20 zcela naplněných. Pouze letos jsem v jedné dubajské farnosti udělil svátost biřmování osmi stům věřícím a v jiné jsem biřmoval 300 lidí. Místní zkušenosti se výrazně liší od toho, co zažívám po návratu do Evropy, dodává švýcarský kapucín: Evropská církev je unavená, chybí jí radost a život, se kterým se potkávám tady. Nechci idealizovat, ale lidé zde prožívají svou víru bez komplexů.

Církev ve Spojených arabských emirátech tvoří asi milionový zástup přistěhovalců – zejména z Filipín, ale také Indie a dalších zemí celého světa, zatímco místní jemenská církev čítá zhruba čtyři tisíce katolíků. „Jsme putující církev pro poutníky, migrující církev pro migranty, stále se měnící a mezinárodní církev“, říká apoštolský vikář. „Naše církev se vyznačuje velkým úsilím laiků, bez jejichž spolupráce bychom nepřežili. Máme asi šedesát kněží, kteří se věnují především svátostné pastoraci, zatímco laici mají zcela zásadní roli v katechezi, formaci, modlitebních skupinách.“ Jak mons. Hinder vysvětluje, apoštolský vikariát spravuje v jižní části Arabského poloostrova pět škol a dalších pět provozují různé kongregace, bylo by jich ovšem třeba mnohem více.

Biskup Hinder rovněž vyvrací rozšířenou představu, podle které je křesťanství na Blízkém východě rovno pronásledování. „Naše situace není tak obtížná, jak by se to mohlo jevit zvenku“, zdůrazňuje. „Žijeme v muslimském světě a naše bohoslužby jsou omezeny na bohoslužebné objekty. Pokud chceme vyjít ven, musíme žádat o zvláštní povolení. Svoboda vyznání je tu ale dodržována, jako biskup mohu chodit v sutaně a vnímám respekt ke svému úřadu. Naše vztahy s muslimy jsou normální, někdy dokonce srdečné, neexistuje tu problém fundamentalismu. Je však zřejmé, že každý vede svůj život a nejsme v každodenním přímém kontaktu“, uvedl pro italský týdeník apoštolský vikář Arábie, švýcarský kapucín Paul Hinder.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.