Papež: Láska je konkrétní a sdílí se

7.5.2015 

Papež František dnes ráno v kapli Domu sv. Marty sloužil mši a ve své homilii mluvil o kritériích pravé lásky – konkrétnosti a oboustranném sdílení, jak je uvádí sv. Ignác z Loyly v knížce Duchovní cvičení (230,231). Ani klauzurní mniši a mnišky - poznamenal papež – ve skutečnosti nežijí v izolaci, ale v neustálém sdílení.

V dnešním evangeliu (Jan 15,9-11) nás Ježíš vybízí, abychom »zůstávali v jeho lásce«. „Existují dvě kritéria – řekl papež František – která nám pomáhají rozlišit pravou lásku od nepravé. Prvním je to, že „láska se musí projevovat více skutky než slovy, není láskou z televizního seriálu, fantazií, příběhem, který nám trochu rozbuší srdce, ale nic víc. Spočívá v konkrétních skutcích. Ježíš své učedníky upozorňoval: »Ne každý, kdo mi říká: 'Pane, Pane!', vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce« (Mt 7,21), kdo »zachovává moje přikázání«“ (Jan 15,10):

Pravá láska je tedy konkrétní, je ve skutcích. Láska je stálá, není pouhým nadchnutím. Často je také bolestná: pomysleme na lásku Ježíše nesoucího kříž. Jaké jsou skutky lásky, nás Ježíš učí v 25. kapitole svatého Matouše. Kdo miluje, ten je koná. Je to soudní protokol. Byl jsem hladový, dali jste mi najíst apod. Konkrétnost. Také blahoslavenství, která vyjadřují Ježíšův pastorační program, jsou konkrétní.

„Jednou z prvních herezí v křesťanství – zdůraznil dále papež – bylo gnostické myšlení, které mluvilo o vzdáleném Bohu a postrádalo konkrétnost. Otcova láska je však konkrétní, poslal svého Syna, který se stal tělem, aby nás spasil.
Druhým kritériem pravé lásky – pokračoval František – je sdílení, komunikace. Láska nezůstává izolována, ale dává ze svého a přijímá. Děje se sdílením, které je mezi Otcem a Synem, komunikací, kterou uskutečňuje Duch svatý.“

Není lásky bez sdílení, neexistuje izolovaná láska. Někdo z vás mi může namítnout: »Ale otče, mniši a mnišky v klauzuře jsou izolováni«. Ale sdílejí a hodně: s Pánem i s těmi, kteří hledají Boží slovo... Pravá láska se nemůže izolovat. Pokud je izolována, není láskou, ale duchovním egoismem, který zůstává uzavřen v sobě samém a usiluje o vlastní užitek; je sobectvím.

„Zůstávat v Ježíšově lásce – řekl dále papež – tedy znamená jednat a mít schopnost sdílet, vést dialog jak s Pánem, tak s bratry.“

Je to velice jednoduché, ale není to snadné, protože egoismus, vlastní zájem nás přitahuje. A přitahuje nás k nečinnosti, odtahuje nás od sdílení. Co říká Pán o těch, kdo zůstávají v jeho lásce? »To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila« (Jan 15,11). Pán, který zůstal v Otcově lásce, je radostný. Říká nám, že »zůstaneme-li v Jeho lásce, naše radost se naplní«. Tuto radost, která s sebou nezřídka nese kříž, nám však nikdo nebude moci odejmout, jak nám řekl sám Ježíš (srov. Jan 16,22).

Papež pak svoji homilii zakončil prosbou k Pánu o tuto „milost radosti, takové radosti, kterou svět dát nemůže“.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.