14.4.2015
„Exodus jako základní zkušenost povolání“ – pod tímto příznačným titulem se odvíjí letošní papežské poselství ke Světovému dni modliteb za povolání. Církev tento den, který připadá na čtvrtou neděli velikonoční, prožívá více než padesát let, připomíná Svatý otec ve svém listě, a pokaždé si znovu uvědomuje důležitost modlitby za to, aby „Pán žně poslal dělníky na svou žeň“ (Lk10,2). Ježíš se takto vyjádřil v souvislosti s vysláním dvaasedmdesáti učedníků. Je-li tedy církev „svou podstatou misionářská“ (Ad gentes,2), křesťanské povolání se může zrodit pouze v rámci misie.
Nabídnout vlastní život v misionářském postoji je možné pouze tehdy, jestliže jsme schopni vyjít sami ze sebe, abychom tak prožili skutečný exodus obdobný biblickému exodu z otroctví do nového života v Kristu, pokračuje papež František. Základem každého křesťanského povolání je tudíž vyjití z pohodlnosti a strnulosti vlastního já, aby se středem života stal Kristus, což ovšem neznamená pohrdání vlastním životem, city a lidskostí. Naopak, zdůrazňuje Petrův nástupce citací z encykliky Benedikta XVI., tento exodus z vlastního já dovádí k osvobození v sebedarování, směřuje k opětnému nalezení sebe a dokonce k objevení Boha (Deus Caritas est, 6).
Dynamika exodu se netýká pouze povolaného jednotlivce, nýbrž celé církve, píše dále František. Vycházející církev se nemá starat sama o sebe, své struktury a výdobytky, nýbrž má kráčet vstříc Božím dětem v jejich reálné situaci a soucítit s jejich ranami. Stejně jako Bůh, který sám ze sebe vychází v trinitární dynamice lásky, naslouchá bědování svého lidu a vysvobozuje jej (Ex 3,7).
Tento osvobozující exodus směrem ke Kristu a bratrům je také cestou k plnému pochopení člověka a k lidskému i sociálnímu růstu v dějinách, poukazuje dále Svatý otec a dodává: Naslouchání Pánovu volání a jeho přijetí není soukromou a niternou záležitostí, zaměnitelnou s momentální emocí. Je to naopak konkrétní, reálný a celistvý závazek, který zahrnuje naše veškeré bytí a staví je do služby budování Božího království na zemi. Z tohoto důvodu zavazuje křesťanské povolání k solidaritě s bratry, zejména nejchudšími, a k jejich vysvobození. Důvěrný vztah Ježíšova učedníka ke svému Pánu není nikdy útěkem ze života a světa, nýbrž je naopak „ze své podstaty misijním společenstvím“ (Evangelii gaudium,20).
V závěru poselství ke Světovému dni modliteb za povolání se papež František obrací k mladým lidem a vyzývá je, aby se ve svém elánu a snech nedali ochromit každodenní nejistotou a strachem z budoucnosti. Nemějte strach vyjít sami ze sebe a vydat se na cestu, naléhá Svatý otec, protože evangelium je Slovo, které osvobozuje naše životy, mění je a vnáší do nich krásu.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.