28.3.2015
„Naše pastorační gesta jsou projektována pouze pro zdravé, mladé a čilé lidi“, pronesl na římském semináři o pastoraci zdravotně postižených osob biskup italské Novary, Franco Giulio Brambilla. Jak sám přiznal, přišel do této pastorace z akademického prostředí, ve kterém při výuce nesnášel sebemenší hluk v posluchárně. „Potom jsem si vytrénoval sluch a naučil jsem se sloužit mši svatou pro zdravotně postižené děti“, vysvětlil na semináři, o kterém obsáhle referuje vatikánský deník L´Osservatore Romano (25.3.2015). Z článku vyplývá, že pastorace zdravotně postižených osob se v samotné katolické komunitě častokrát neubrání oné skartační logice, kterou mnohokrát odsoudil papež František.
Z uvedených čísel vyplývá, že téměř všechny zdravotně postižené děti, narozené v Itálii, obdržely svátost křtu, pouze minimum se však dostane k dalším svátostem, nad kterými panuje postoj lhostejnosti či někdy naprostého odmítání. Řeč je především o mentálním postižení. Pro jeho nositele není místo v katechetických kurzech, či oratořích, ale často ani při nedělním církevním shromáždění, které ve zbožném soustředění ruší nezvyklé zvuky a pohyby těchto lidí, zaznělo na římském semináři, který poukázal zejména na dospělý věk nositelů zdravotního postižení. Na tuto fázi, již beztak společensky kritickou a plnou nejistoty, křesťanské společenství zcela zapomíná. A přesto, jak nedávno zdůraznil čerstvý nositel Templetonovy ceny, Jean Vanier, může být dnešní kultura moci, úspěchu a soupeřivosti zcela zásadně proměněna, pokud se hluboce dotkne světa zdravotního postižení. Výsostným místem k takovému setkání by se měla stávat právě Kristova církev, píše vatikánský list.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.