9.1.2015
Charitativní činnost v oblasti zdravotnictví a školství spolu s mezináboženským dialogem – to jsou dva hlavní body, na které katolická církve vsadila ve své činnosti na asijském kontinentu, soudí kard. Pietro Parolin. Státní sekretář Svatého stolce krátce před zahájením sedmé apoštolské cesty papeže Františka na Srí Lanku a Filipíny poskytl obsáhlý rozhovor vatikánským sdělovacím prostředkům.
“Poslání církve na Filipínách a Srí Lance je stejné jako všude jinde – hlásat evangelium, ohlašovat radostnou zvěst o Ježíši, který je pramenem života a naděje pro každého člověka. Je nutné však přihlížet ke kontextu, v jakém církev žije a působí. A ten se v Asii vyznačuje velikou rozrůzněností, téměř mozaikou různých společností, kultur a náboženství. Vprostřed této široké reality je asijská církev malým stádcem. Její poslání se tedy utváří na základě těchto rysů a zaměřuje se dvěma hlavními směry. Prvním je charitativní a humanitární činnost ve školství a zdravotnictví, která si mezi obyvatelstvem i vládními kruhy vysloužila vysoké ocenění. Na druhé straně je tu hledisko mezináboženského dialogu – podpora setkávání, vzájemné úcty a přijetí. Papež František v Evangelii gaudium říká, že mezináboženský dialog má zásadní význam pro mír ve světě, a tudíž se stává povinností všech náboženství. Tomuto aspektu bude papež při cestě věnovat ústřední pozornost.“
Na Srí Lance dosud trvá napětí motivované etnicky i nábožensky. Papež tu navštíví mariánské poutí místo Madhu v regionu obývaném tamilskou většinou. Kudy se má ubírat smiřující pouť po dlouholeté válce, která přinesla mnoho obětí? A jaká je úloha křesťanů v tomto scénáři?
“Pokud existuje místo, kde má církev být mostem, je to právě Srí Lanka. Církev tu shromažďuje členy ze dvou hlavních etnik – sinhálského a tamilského – a zná jejich očekávání. Může proto vykonávat tuto zprostředkovatelskou úlohu smíření, dialogu a spolupráce. Chtěl bych nicméně zdůraznit, že Srí Lanka ve své tradici zaznamenala velký rozvoj náboženské harmonie mezi různými náboženstvími. Extrémistické skupiny, které vznikly v poslední době, manipulují veřejným míněním, přispívají k napětí a zneužívají náboženství za nejasnými účely. Mariánská svatyně v Madhu je jakýmsi symbolem církve, která má být mostem. Toto místo znají a navštěvují také věřící jiných náboženství. V době etnických střetů se do kostela, který stál na frontové linii, uchylovali uprchlíci z obou stran. Vzpomeňme si, že právě proto Benedikt XVI. požádal tehdejšího srílanského prezidenta o zajištění bezpečnosti v mariánské svatyni. Myslím, že papež František tu připomene všechny bolestné epizody a oběti někdejšího konfliktu. Nikoli proto, aby opětovně otevřel rány, nýbrž kvůli cestě do budoucnosti.“
Další etapou apoštolské cesty jsou Filipíny – jediná asijská země s převahou katolíků…
“Právě včera mi vyprávělo několik Filipínců, kteří se zrovna vrátili z vlasti, že týdny, předcházející papežově návštěvě, se nesou ve znamení skutečně intenzívní komunitní modlitby. To jsou velice kladné předpoklady cesty, která se včleňuje do devítileté přípravy na oslavu pětistého výročí evangelizace Filipín. Tento rok je navíc na Filipínách věnován chudým lidem. V rámci asijského kontinentu má katolická církev v této zemi ústřední postavení – dané počtem věřících, zeměpisnou polohou a tedy dosažitelností pro mnohé studenty, kteří se formují na tamních katolických univerzitách. Na druhé straně je tu také filipínská emigrace do celého světa. Filipíny tedy mají velký evangelizační potenciál a je důležité, aby tamní církev přijala papežovo poselství a vyšla ven. Dalším akcentem filipínské etapy cesty bude soucit a milosrdenství, projevované trpícím a obětem přírodních katastrof. Je to milosrdenství a slitování, které v prvé řadě léčí. Smyslem papežovy přítomnosti je tedy přinést uzdravení a útěchu do těchto situací, poznamenaných tajfunem a zemětřesením, ale též chudobou, korupcí a nespravedlností. Zároveň má být výzvou všem lidem, aby osobně přispěli k zacelení ran, utišení bolesti a především ke překonání důvodů, které je vyvolaly.“
Říká kardinál Pietro Parolin v souvislosti s blížící se druhou asijskou cestou papeže Františka.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.