Papež o úskalích komercializace milosti

11.12.2014 

Bůh je jako maminka. Miluje nás nezištně, ale my nezřídka chceme tuto milost kontrolovat jakýmsi duchovním účetnictvím – řekl papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Bůh zachraňuje svůj lid nikoli zdálky, ale přiblížením, něhou. Papež František si vzal podnět z dnešního čtení z proroka Izaiáše (41,13-20) a použil přirovnání:

Značná je podobnost, s níž se zde Bůh představuje jako maminka, která vede dialog se svým dítětem. Maminka, která zpívá dítěti ukolébavku, napodobuje hlas dítěte a stává se maličkou jako dítě, mluví dětským tónem. To se může zdát směšné tomu, kdo nechápe, co je v tom velkolepého: »Neboj se, červíčku Jakube«. Kolikrát jen podobné věci říká maminka dítěti, když jej laská. Laská jej a přibližuje ho k sobě. A tak jedná Bůh. Je to Boží něha. Bůh je nám tak blízko, že se vyjadřuje tímto jemnocitem, mateřskou něhou.

„Bůh nás miluje nezištně – řekl dále papež – jako maminka svoje dítě. A dítě se nechává milovat: to je Boží milost. My však nezřídka, abychom měli jistotu, chceme milost kontrolovat. A v dějinách i ve svém životě jsme pokoušeni komercializovat milost, učinit z ní zboží nebo něco kontrolovatelného. Popřípadě si v duchu říkáme: »Mám hodně milosti« anebo »Mám čistou duši, jsem v milosti«.“

A tak tato krásná pravda o blízkosti Boha sklouzává do duchovního účetnictví: »Toto udělám, protože za to dostanu 300 dnů milosti... Udělám tamto, protože dostanu tohle, a tak shromažďuji milost«. Co je však milost? Nějaké zboží? Takto se zdá, že ano. Vypadá to tak. Přiblížení Boha k lidu bylo v dějinách zpronevěřeno naším sobeckým postojem, vůlí kontrolovat milost, komercializovat ji.

Papež potom vyjmenoval skupiny těch, kdo chtěli kontrolovat milost v Ježíšově době: „Farizeové otročili spoustě zákonů, které nakládali na bedra lidu; saduceové uzavírali politické kompromisy; eséni byli dobří, předobří, ale měli strach, nechtěli riskovat a nakonec se izolovali ve svých klášterech; a potom zelóti, pro které Boží milost spočívala v osvobozenecké válce, tedy dalším způsobu komercializace milosti.“

„Boží milost – zdůraznil dále papež – je něco jiného: je to přiblížení, něha. Vždycky platí toto pravidlo: Pokud ve svém vztahu k Pánu necítíš, že jsi něžně milován, něco ti ještě chybí, dosud nechápeš, co je milost, ještě jsi neobdržel milost, která spočívá v tomto přiblížení.“ Papež František pak vyprávěl svůj zážitek s jednou ženou, která se mu kdysi svěřila s tím, jak ji trápí pochybnost, zda splnila či nesplnila přikázání účasti na mši v sobotu večer, protože byla spojena se svatebním obřadem, a nebyly při ní čteny nedění texty. Tehdy jí na to řekl: „Buďte klidná, paní, Pán vás moc miluje. Přišla jste, přistoupila k přijímání, byla jste s Ježíšem. Buďte tedy klidná. Pán není obchodník. Pán miluje, je nablízku.“

A svatý Pavel se mocně staví proti této spiritualitě zákona, která říká: »Jsem spravedlivý, když konám to a to. Pokud to nekonám, nejsem spravedlivý.« Ty jsi však spravedlivý proto, že se k tobě přiblížil Bůh, laská tě a s něhou ti říká krásné věci. Toto je naše spravedlnost: blízkost Boží, Jeho něha a láska. I s tím rizikem, že nám bude připadat směšný, Bůh je až natolik dobrý. Kdybychom měli odvahu otevřít svoje srdce této Boží něze, kolik jen bychom měli svobody! Spousty! Budete-li mít dnes doma trochu času, vezměte si Izaiáše, 41. kapitolu od 13. do 20. verše, sedm veršů a čtěte o této Boží něze, Bohu, který každému z nás zpívá hajej dadej. Jako maminka.

Končil papež František dnešní ranní homilii v Domě sv. Marty.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.