Papež katolickým studentům: Studium je bdění na stráži

16.10.2014 

Federace studentů italských katolických univerzit (FUCI) zahájila dnes v podvečer ve středoitalském Arezzu mimořádný kongres, věnovaný nedělní beatifikaci Pavla VI. Právě mladý Giovanni Battista Montini byl v roce 1925, tedy pět let po kněžském svěcení a již jako spolupracovník státního sekretariátu Svatého stolce, jmenován církevním asistentem této studentské federace. Pro vysokoškolské hnutí, které vzniklo na sklonku 19. století (1896), tak nastalo jedno z nejzářnějších období. Budoucí papež Pavel VI. neúnavně dbal na teologické prohloubení jednotlivých akademických oborů a snažil se zabránit kontaminaci s nastupující fašistickou ideologií.

Italská univerzitní katolická federace byla zejména v minulém století jakousi líhní italských intelektuálů. Naposledy ji na zvláštní audienci přijal Benedikt XVI. v listopadu 2007. Její dnešní kongres začal četbou osobního poselství papeže Františka, který katolickým studentům svěřuje trojici slov : studium, bádání a hranice.

“Studovat znamená následovat přesně vyhraněné povolání. Univerzitní život je proto dynamismus, vyznačující se hledáním a bratrským sdílením. Využijte této příhodné doby a studujte vytrvale a do hloubky, přičemž buďte stále otevření druhým lidem. Nespokojte se s částečnou pravdou nebo s uklidňující iluzí, nýbrž se studiem přijímejte stále plnější chápání reality. K tomu všemu je nezbytná pokora v naslouchání a prozíravý pohled. Studovat neznamená zmocňovat se skutečnosti, abychom jí manipulovali, nýbrž dovolit, aby k nám tato skutečnost promluvila a cosi nám odhalila, aby nám velmi často odhalila něco o nás samotných. Nelze porozumět skutečnosti, aniž bychom byli ochotni vytříbit svůj zorný úhel a pohlížet na realitu novýma očima. Studujte tedy s odvahou a nadějí. Pouze takto se univerzita stane místem pečlivého a pozorného rozlišování, observatoří, ze které sledujeme svět a otázky hluboce se dotýkající člověka. Vytrvalost v práci a věrnost mohou přinést mnohé ovoce. Studium je bdění na stráži. Právě toto je skutečný a pravý kvalitativní posun, který nastává na univerzitě a který z nás činí jednotnou osobnost, dospělou v duchovním i intelektuálním životě. Studium se tak stává výjimečně niternou prací a především zakoušením milosti. „Modlit se, jako by vše záleželo na Bohu, jednat, jako by vše záleželo na nás“, říkával sv. Ignác z Loyoly. Musíme se vynasnažit, abychom k nám mohla přijít pravda, která není naše a která se nám opakovaně daruje v míře nezištné.“

Druhé slovo, které papež svěřuje do péče italských katolických studentů, lze přeložit jako bádání, zkoumání či výzkum. Spolu s dialogem a konfrontací má tvořit studijní metodu, upomíná Petrův nástupce a vyslovuje přání: Kéž vaše studentská federace stále zakouší pokoru bádání, onen postoj tichého přijímání neznámého, nepoznaného, jiného a cizího.

“Bádání si neustále klade otázky, setkává se s tajemstvím a otevírá se víře. Bádání umožňuje setkání víry, rozumu a vědy. Pokud mezi nimi nastane harmonický dialog a plodná výměna, umožňuje se tím vědecké bádání vedené svobodou svědomí a přijímající omezení, která nám klade lidské chápání. Takováto vědecká metoda může vést k ambicióznímu cíli, tedy k zacelení zlomu, který se vytvořil mezi evangeliem a současností. A to prostřednictvím mediace, která putuje kulturami, nepopírá jejich rozdíly, ale činí z nich hodnotu a stává se tak prostorem ke stanovení pozitivních projektů. Kéž vás bádání vede k tomu, abyste byli schopni vytvářet projekty a investovat do nich, i když to vyžaduje námahu a trpělivost. Plody toho, co zaséváme bádáním, se sklízí až za dlouho!“

Papež František vysokoškoláky upomíná na hrozící rizika dnešní doby: povrchnost, spěch, relativismus, vinou kterých je možné zapomenout na povinnost myslet, formovat se, uchovat si kritického ducha a vystupování. Toto úsilí bylo svěřeno člověku, pouze člověku, opakuje papež, a je vepsáno do jeho důstojnosti.

“Vzpomeňte na Montiniho slova: Myšlenka vede člověka a je zdrojem jeho síly. Člověk bez myšlenky je člověkem bez osobnosti.“ Naučte se proto sladit primát reality se silou myšlenek, které jste vybádali.“

K poslednímu z trojice slov – hranice – papež říká: Ubohost ve vztazích a lidském růstu tíhne k tomu, že nás zahltí, aniž pro tuto společnost utvořili nějaký společný projekt, sdíleli shodný cíl a upřímné bratrství.

“Dbejte na to, abyste se setkávali s druhými lidmi, abyste zachytili lidský pach dneška, abyste prosákli lidskými radostmi a nadějemi, smutky a obavami. Ve svém úsilí chránit hranice neklaďte překážky, které zamezují setkání s Pánem. Vaši přátelé během studia a digitální komunikace často zakoušejí osamělost, nedostatek naděje a nedůvěru ve vlastní schopnosti. Přinášejte jim stále naději a zpřístupňujte svou práci druhým. Buďte stále otevřeni sdílení a dialogu. Dnes především potřebujeme stát bok po boku jeden druhému. Pouze skrze setkávání a bratrství budete moci překonat střety mezi národy. Vyzývám vás, abyste stále vnášeli evangelium na univerzity a do kultury církve!“

Uzavírá papež František své dnešní poselství na kongres Federace studentů italských katolických univerzit.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.