Sebevražedný terorismus není znamení obrody, nýbrž zániku islámu

16.7.2014 

Vyhlášení tzv. islámského kalifátu na částech území Iráku a Sýrie (ISIS či ISIL) v sobě skrývá spíše pocit zoufalství a má ideologickou nikoli náboženskou povahu, domnívá se o. Samir Khalil Samir, islamolog přednášející na univerzitě sv. Josefa v Bejrútu a na Papežském východním institutu v Římě.

Projekt kalifátu je podporován částí spíše mladší muslimské populace, která je přesvědčena, že řešením krize islámu je návrat do 7. století, tedy do doby, kdy Mohamedovo náboženství dobylo velkou část Blízkého východu. Dějiny však nelze vrátit zpět. A většina muslimské populace je proti tomuto plánu, který chce oživit starý mýtus.

Řekl vatikánskému rozhlasu egyptský jezuita, který se tomuto tématu věnuje šířeji v článku zveřejněném agenturou Asia News (9.7.). „Většina muslimů, píše o.Samir, už nesní o kalifátu, ani o impériu bez hranic. Každý se cítí obyvatelem určité země. Ostatně poslední dobou usilují také Kurdové o svůj vlastní stát.

Vůdce teroristické skupiny tzv. Islámského státu si dal jméno, které je programem, píše dále o. Samir. Narodil se v iráckém městě Samarra v roce 1971 jako Ibrahim Awad Ibrahim Ali al-Badri al-Samarrai a přijal válečnické jméno Abu Bakr al-Baghdadi al-Husseini al-Quarashi (viz foto). Jméno odkazuje na prvního Mohamedova nástupce Abu Bakra, dále na Bagdád, který byl metropolí kalifátu z let 750-1258. Jméno Al-Husseini patří synovi Ali a Fatimy, Mohamedovy dcery, tedy nejvíce ctěným postavám šíitského islámu. A jméno Al-Quarashi odkazuje na Mohamedův rodný kmen. Kalifát Islámského státu je tedy umělým pokusem o spojení šíitů a sunitů, píše egyptský islamolog. Abu Bakr al Baghdadi je podporován arabskými státy jako Katar a další nikoli proto, že by chtěli uskutečnit kalifát, ale proto, aby vyvolali rozpory a neshody v arabském světě.

Proklamace Islámského státu Iráku a Levanta, podle o. Samira, jasně ukazuje ideologickou povahu tohoto hnutí. Jde o typicky mýtický projev fundamentalistů, kteří tvrdí: V minulosti jsme byli skvělí, potom nás ožebračili a nyní se chopíme moci silou. Faktem však zůstává pouze to, že islám skutečně prožívá dekadenci. To uznávají muslimští intelektuálové i lidé každé sociální vrstvy.

Omyl islámského světa spočívá na ideologické rovině. Vedl války na základě kulturní, náboženské a dějinné ideologie, ale nikdy na základě skutečných požadavků lidu. Arabský lid však dnes požaduje řešení zásadních problémů: rovnost mužů a žen, muslimů a nemuslimů, bohatých a chudých. V arabském světě neměli chudí nikdy žádné slovo.

Na tomto ideologickém pochybení však má svoji vinu i Západ, píše dále o. Samir. Západ se z arabské strany jeví jako nemravný a zčásti je to pravda, ale je také zřejmé, že je leaderem světa, byť svoji vládu prosazuje podle zákonů silnějšího. Muslimský svět tuto Západní vládu odmítá jako příliš lidskou a doufá v božský projekt, kterým má být šaría. Ten v sobě však ve skutečnosti nemá nic božského. Je to výtažek kmenových a beduínských norem z 9. a 10. století, a nemá dokonce ani nic společného s Koránem a Mohamedem,“
říká egyptský jezuita a islamolog O. Samir Khalil Samir.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.