10.7.2014 

„Byl mi svěřen velký úkol, který jsem přijal s radostí,“ říká nový ředitel Institutu náboženský děl (IOR) Jean-Baptiste de Franssu, 51 letý francouzský finančník s mezinárodními zkušenostmi, ženatý otec čtyř dětí, v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas:

„Mám velkou výhodu vůči svému předchůdci Ernstu von Freybergovi, protože přicházím poté, co zde on odvedl velký kus práce, za niž mu skládám poklonu. Mám další výhodu v tom, že jsem byl od srpna loňského roku členem Papežské kontrolní komise pro ekonomicko-administrativní otázky Svatého stolce a od 2. května letošního roku také členem Ekonomické rady. To mi umožnilo poznat a porozumět fungování administrativní a finanční organizace Svatého stolce, ale také – což je důležité – směr, který chce Svatý otec dát celé organizaci.“

Co je účelem Institutu náboženských děl? – zní další otázka.

„Předně nemohu mluvit jménem papeže. Mohu jen sdělit svůj dojem z toho, co nám papež v této souvislosti řekl. Prvořadé poslání, které má papež na mysli, když mluví o Institutu náboženských děl, je starost o to, jak může církev a Svatý stolce nadále a stále více být ku pomoci chudým a při šíření víry. Odtud plyne otázka, jaké nástroje k tomu můžeme poskytnout? Druhým prvkem, jak se vyjádřil Svatý otec, je větší transparentnost, což je dílo, které zahájil již Benedikt XVI., který jmenoval také Ernsta von Freyberga. Musíme plně dodržovat standardy používané na mezinárodní úrovni. Tento Institut v žádném případě nesmí být odlišný od jiných peněžních institutů. Nesmíme se odklánět od světového ekonomického a finančního systému. Musíme respektovat celek mezinárodních norem jako každá jiná banka nebo peněžní ústav. Připomínám však, že nejsme banka, jak se často používá, ale statutárně bankou nejsme. Je tedy normální, že to budou všechny jiné finanční instituce na světě respektovat. To je součást globalizované ekonomie, ale chce-li Svatý stolec mít vztahy s jinými státy, musíme úzkostlivě respektovat tyto kodexy a nová pravidla.“

V důsledku několika skandálů se z různých stran ozývalo, že by tzv. vatikánská banka měla být jednoduše zrušena. Její nový ředitel k tomu podotýká:

„Myslím, že Svatý otec byl velmi přesný ve svém sdělení ze 7. dubna t.r. Bylo důležité provést analýzu možného zrušení Institutu, protože pouze zkoumáním takovéto možnosti se mohlo zjistit, že jej bude nadále zapotřebí. Institut musí přinášet zisky, ale především má sloužit. Jednak institucím Svatého stolce, které potřebují komunikovat a dělat transakce s vnějším světem. Je tedy zapotřebí nějaké instituce rovnající se bance, která nám umožní tyto transakce provádět. Stačí pomyslet na Vatikánská muzea, která přitahují ročně několik milionů návštěvníků, mají výdaje a jsou v kontaktu s vnějším světem. Je tu knižní nakladatelství a mnoho dalšího. Potřebujeme, aby peníze byly v oběhu a proto potřebujeme nějakou banku. A pro Svatý stolec je důležité, aby tento Institut, který - znovu opakuji – není bankou, ale peněžním ústavem, který plní tuto roli, byl pod kontrolou Svatého stolce, aby Svatý stolec přesně věděl, co se tam děje. Jde tedy předně o službu Svatému stolci a jeho institucím. A za druhé je normální, aby všechny kongregace, úřady a diecéze, s nimiž sdílíme katolickou víru, mohly být v kontaktu s peněžním ústavem Svatého stolce než s komerčními bankami, které ne vždy sdílí všechny naše hodnoty.“

Říká Jean-Baptiste de Franssu, nový ředitel vatikánského peněžního ústavu (IOR).

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.