Rádio Vaticana

Milosrdenství je proroctvím nového světa

5.7.2014

Promluva papeže na setkání s občany města, Isernia

Drazí bratři a sestry,

Díky za vaše vroucí přijetí! Děkuji vašemu biskupovi mons. Camillo Cibottimu i jeho předchůdci mons. Salvatore Viscovi, dále starostovi, váženým představitelům města a všem, kdo tuto návštěvu připravovali. Toto je poslední dnešní setkání a koná se na symbolickém místě: na katedrálním náměstí. Náměstí je místem, kde se setkáváme jako občané, a katedrála je místem, kde se setkáváme s Bohem, nasloucháme Jeho Slovu, abychom žili jako bratři, občané a bratři. V křesťanství není protiklad mezi posvátným a profánním, tedy v tomto smyslu občané a bratři.

V souvislosti s odkazem Celestýna V. mne napadla silná myšlenka. On, stejně jako svatý František z Assisi, měl silný smysl pro Boží milosrdenství a pro skutečnost, že milosrdenství Boží obnovuje svět.

Petr Morrone jako František z Assisi dobře znali společnost svojí doby a její velké nedostatky. Byli velice blízcí lidem, lidu. Měli stejný soucit jako Ježíš s tolika sužovanými a utlačovanými lidmi, ale neomezovali se na rozdávání dobrých rad či zbožných útěch. Jako první přijali rozhodnutí k životu proti proudu, rozhodli se svěřit Otcově prozřetelnosti nejenom úkonem osobní askeze, ale prorockým dosvědčováním Otcovství a bratrství, jež jsou evangelním poselstvím Ježíše Krista.

Vždycky mne zasahuje, že tito světci svým mocným soucitem s lidmi cítili potřebu dávat lidu to nejcennější, to největší bohatství: Otcovo milosrdenství, odpuštění. „Odpusť nám naše viny jako i my odpouštíme našim viníkům.“ V těchto slovech modlitby Otčenáš je celý životní plán založený na milosrdenství. Milosrdenství, prominutí, odpuštění vin není jen něčím zbožným, intimním, nějakým duchovním paliativem, nějaký druh oleje, který by nám pomohl být sladší, lepší. Nikoli! Je to proroctví nového světa, milosrdenství je proroctvím nového světa, ve kterém pozemské statky a práce budou rovnoměrně rozděleny a nikdo nebude zbaven potřebného, protože solidarita a sdílení jsou konkrétním důsledkem bratrství. Tito dva světci dali příklad. Jako klerici – jeden byl jáhen a druhý biskup, římský biskup – věděli, že musí jít příkladem v chudobě, milosrdenství a úplném zřeknutí se sebe sama.

To je smyslem nového občanství, které silně pociťujeme tady na tomto náměstí před katedrálou, odkud k nám mluví památka svatého Petra Morroneho, Celestýna V. To je ten nejvíce aktuální smysl tohoto jubilejního celestýnského roku, který tímto zahajuji a během něhož zůstane pro všechny otevřena brána božského milosrdenství. Není to útěk, není to únik před realitou a jejími problémy, ale odpověď přicházející z evangelia: láska jako očistná síla svědomí, síla obnovy sociálních vztahů, síla plánování jiné ekonomie, která klade do svého středu člověka, práci a rodinu namísto peněz a zisku.

Buďme si všichni vědomi, že tato cesta není cestou tohoto světa; nejsme snílci a blouznivci, ani nechceme vytvořit oázy mimo svět. Spíše však věříme že tato cesta je dobrá pro všechny, je to cesta, která opravdu vede ke spravedlnosti a pokoji. Ale víme také, že jsme hříšníci a že jsme jako první vždycky pokoušeni nejít touto cestou a přizpůsobovat se mentalitě tohoto světa, mentalitě moci a mentalitě bohatství. Proto se svěřujeme Božímu milosrdenství a zavazujeme se s Jeho milostí přinášet plody obrácení a skutky milosrdenství. Tyto dvě věci: obrácení a prokazování milosrdenství ať jsou vůdčím motivem tohoto jubilejního celestýnského roku. Kéž nás vždycky na této cestě provází a podporuje Panna Maria, Matka Milosrdenství.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV