Benedikt XV. o válce z let 1914 - 1918

28.6.2014 

Dnes uplynulo sto let od Sarajevského atentátu, po kterém se rozpoutalo „hrůzné vraždění, které je ostudou Evropy“, jak napsal Benedikt XV. 28. července 1915. Tentýž papež o necelý rok později (4.března 1916) mluvil v téže souvislosti o „sebevraždě civilizované Evropy“ a krátce na to o „nejtemnější tragédii lidské nenávisti a nepříčetnosti“. 1. srpna 1917 napsal Benedikt XV. list vládám válčících stran, ve kterém píše: „Na sklonku prvního roku války jsem vás vroucně vybízel a také vám ukázal cestu k dosažení stabilního a důstojného míru. Bohužel, jsem nebyl vyslyšen. Válka zavile pokračovala další dva roky a přinesla další hrůzy, stala se ještě krutější a šířila se po zemi, na moři, ba dokonce i ve vzduchu, odkud se na bezbranná města, klidné obce a jejich obyvatele snášela smrt a útrapy. Nikdo si dnes neumí představit, jak by se rozmnožily a zhoršily škody, kdyby se k těmto krvavým třem letům přidaly ještě další měsíce, neřku-li roky. Má se snad civilizovaný svět stát polem smrti? A Evropa, tak slavná a kvetoucí, má padnout anebo být stržena všeobecným šílenství do propasti vstříc skutečné sebevraždě ve vlastním slova smyslu?“ Takto se Benedikt XV. obracel k vládcům a zároveň, jak napsal, „nepřestával vroucně prosit Toho, který má v rukou osudy národů“. Po celou válku tento papež nepřestával apelovat na „morální sílu práva“ a vybízet k odzbrojení, aby byla učiněna přítrž „děsivým bojům“, které se s každém dalším dnem jasněji jeví jako „zbytečné krveprolití“. Ještě během války se zásluhou jeho diplomatických iniciativ mohli mnozí váleční zajatci vrátit ke svým rodinám. Během jeho pontifikátu nicméně došlo k tragickému masakru arménských a také chaldejských křesťanů na území Turecka, kterému se marně snažil předejít. Na konci války Benedikt XV. znovu navázal diplomatické vztahy s Francií a dalšími státy a roku 1920 napsal první encykliku o míru Pacem Dei munus, ve které upozorňuje na křehkost míru, který není založen na smíření. Za jeho snahy o mír byla v Konstantinopoli ještě za jeho života zbudována tureckým lidem k jeho cti monumentální sedmimetrová socha, na jejímž podstavci byla vryta dedikace: „Východ na znamení úcty Benediktu XV. velkému papeži světové tragédie a dobrodinci národů, který nehleděl na národní či náboženskou příslušnost.“

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.