Rádio Vaticana

František o pastoraci Romů

5.6.2014

„Církev a Cikáni – hlásat evangelium na periferiích“. Papežská rada pro pastoraci migrantů a lidí mimo domov organizuje v těchto dnech pod tímto titulem mezinárodní setkání pracovníků činných v pastoraci romského etnika. Jeho účastníci pocházejí ze šestadvaceti evropských, asijských a amerických zemí. Na zvláštní audienci je dnes pozdravil papež František.

„Cikáni se často ocitají na okraji společnosti a mnohokrát se na ně pohlíží s nepřátelstvím a podezíravostí. Vzpomínám si, jak tady v Římě mnohdy cikáni nastoupili do autobusu a řidič ihned hlásil: Pozor na peněženky! To je výraz opovržení. Možná je tu i něco pravdy, ale přesto je to pohrdání…“

S romským etnikem se nepočítá v politice, ekonomice, ani v lokálním společenském dění, pokračoval papež, aniž by popíral, že se jedná o „složitou realitu“. Navzdory tomu, zdůraznil, jsou také Cikáni povoláni k tomu, aby přispívali k obecnému dobru, nesli za ně spoluzodpovědnost, plnili své povinnosti a podporovali práva každého jednotlivce. Petrův nástupce poté nastínil všeobecné důvody chudoby, která zasahuje nejslabší složky společnosti. Poukázal na chybějící vzdělávací struktury, omezený přístup ke zdravotní péči, diskriminaci na pracovním trhu a nedůstojné bydlení.

„Tyto vady sociálního pletiva postihují všechny bez rozdílu, avšak sociálně nejslabší skupiny se snáze stávají oběťmi nových forem otroctví. Do osidel vykořisťování, nucené žebroty a různých forem zneužívání totiž spíše upadají lidé, kteří nejsou nijak chráněni. Cikáni patří k těm nejzranitelnějším, zejména tehdy, když chybí pomoc k jejich integraci a podpoře jednotlivce v různých sférách občanského života.“

Právě zde se tedy otevírá pole působnosti pro katolickou církev, podotkl papež. „Evangelium je radostná zvěst pro každého člověka, avšak zejména pro nejslabší a marginalizované lidi, poznamenal. Církev má v pastoraci romského etnika reagovat na moderní formy pronásledování, útisku a mnohdy také otroctví, zdůrazňoval Svatý otec. Ani mezinárodní společenství ovšem nesmí zůstat lhostejné:

„Je nezbytné (…) úsilí územních i státních institucí a podpora mezinárodního společenství, zacílené na projekty a konkrétní zásahy, které by zlepšovaly kvalitu života. Obtíže a strádání bratří musí každého vyprovokovat k tomu, aby svou pozornost zaměřil na důstojnost každé lidské bytosti“.

V závěru papež vyslovil přání, aby pastorační pracovníci mezi romským etnikem zosobňovali laskavou a radostnou tvář církve. Doplňme, že tento zvláštní druh pastorace dnes dobře funguje ve 24 zemích, zejména pak v Evropě, Spojených státech amerických, Brazílii, Argentině, Indii a Bangladéši. Plodem této pastorace je stálý nárůst povolání mezi Cikány. Pro zasvěcený život se ke dnešku rozhodlo zhruba 170 příslušníků tohoto etnika.

Jana Gruberová