Rádio Vaticana

František: Ježíšův pokoj je Osoba - Duch svatý

20.5.2014

Kdo přijme Ducha svatého do svého srdce, obdrží trvalý a nekonečný pokoj. Na rozdíl od toho, kdo si volí, že bude „povrchně“ důvěřovat klidu, který nabízejí peníze a moc. Takto by se dalo shrnout učení papeže Františka ze dnešní ranní homilie, kterou pronesl v Domě svaté Marty.

Pokoj, který dávají věci – peníze, moc a marnivost – a pokoj, pocházející od Osoby, Ducha svatého. Prvnímu typu pokoje stále hrozí ztráta – dnes jsi boháč a něco znamenáš, zítra už ne. Onen druhý pokoj nikdo „nemůže vzít“, protože je to pokoj definitivní. Papeže Františka ke dnešnímu kázání podnítilo čtení z Janova evangelia (14,27-31a), ve kterém Ježíš před blížícím se utrpením a odchodem ohlašuje učedníkům: „Svůj pokoj vám dávám“. Je to pokoj, podotkl papež, který je naprosto odlišný od pokoje, který nám dává svět. Pokoj světa je poněkud povrchní, poskytuje určitý klid a také jistou radost, avšak pouze do určité míry.

„Kupříkladu nám (svět) nabízí pokoj v bohatství. Někdo řekne: „Ale já jsem v klidu, protože jsem si všechno na celý život zařídil a už nemusím mít starosti“. Takovýto pokoj nám dává svět. Nestaráš se, nebudeš mít problémy, protože přece máš dost peněz…To je pokoj, plynoucí z bohatství. Avšak Ježíš nám říká, abychom tomuto pokoji nedůvěřovali, protože, jak realisticky podotýká, může přijít zloděj a o majetek nás obrat. Pomyslete na poklad, který jednou zreziví.(srov. Mt 6,19-21). Co to znamená? Může přijít krach na burze a všechny tvé peníze se rozplynou! Není to jistý pokoj, je to pokoj povrchní a dočasný.“

Totéž rozčarování působí další dva druhy světského pokoje, zvažoval dále papež František. Pokoj, který dává moc, rovněž není pravý pokoj. Obere tě o něj státní převrat. Pomyslete, dodal, jak to dopadlo s Herodovým pokojem. Když mu mudrci řekli, že se narodil král Izraele, byl jeho pokoj ten tam. Anebo pokoj, který vychází z marnivosti a který papež František označil jako „pokoj příznivých okolností“, protože „dnes si tě váží a zítra tě budou urážet“. Stejně jako Ježíše od Květné neděle do Velkého pátku. Pokoj, který dává Ježíš, má však zcela jinou podstatu.

„Ježíšův pokoj je Osoba, je to Duch svatý! Ještě v den svého zmrtvýchvstání Ježíš přichází do večeřadla a jeho pozdrav zní: „Pokoj vám. Přijměte Ducha svatého“. To je Ježíšův pokoj – je to Osoba a velký dar. A když je v našem srdci Duch svatý, nikdo nám pokoj nemůže vzít. Nikdo! To je pokoj konečný! V čem spočívá náš úkol? Uchovávat tento pokoj. Chránit ho! Tento pokoj je obrovský, není to můj pokoj, ale pokoj jiné Osoby, která mi ho dává. Osoby, která je v nitru mého srdce a celý život mne doprovází. Tento pokoj mi dal Pán.“

Tento pokoj dostáváme křtem a biřmováním, ale zejména „jej dostáváme tak, jako když dítě dostává dárek“, „bezpodmínečně a v otevřenosti srdce“. Ducha svatého si máme hlídat, aniž bychom ho uvěznili v kleci, a máme tento „velký Boží dar“ prosit o pomoc, doporučil papež.

„Jestliže máte tento pokoj Ducha, máte-li Ducha ve svém nitru a jste si toho vědomi, ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. Jste v bezpečí! Pavel říká, že musíme projít mnohým soužením, abychom vstoupili do Božího království. Každý z nás má tolik trápení, většího či menšího…“Ať se však vaše srdce nechvěje a neděsí“ – v tom spočívá Ježíšův pokoj. Přítomnost Ducha působí, že naše srdce přebývá v pokoji. Není umrtvené, nýbrž je v pokoji. Je si všeho vědomé, ale zůstává v pokoji – onom pokoji, který nám dává pouze Boží přítomnost.“

Zakončil Svatý otec dnešní ranní homilii.

Jana Gruberová