5.5.2014 

V ženevském sídle Spojených národů probíhá v těchto dnech (28.4.-23.5.) 52. zasedání výboru OSN o Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CAT). Svatý stolec k této úmluvě přistoupil roku 2002 „jako zástupce Městského státu Vatikán“ a o deset let později (v prosinci 2012) popsal ve své vstupní zprávě, jak danou Úmluvu naplňuje. Tuto základní zprávu Svatého stolce nyní společně se zprávami sedmi dalších států (Urugay, Thajsko, Sierra Leone, Guinea, Černá Hora, Kypr, Litva) posuzuje desetičlenný odborný výbor. Vatikánskou delegaci vede arcibiskup Silvano Maria Tomasi, který dnes dopoledne zprávu Svatého stolce prezentoval.

„Dnešní dopolední setkání bylo velmi otevřené a poměrně klidné. Nyní si připravujeme odpovědi na zítřejší odpoledne. Chceme z právního hlediska vysvětlit zodpovědnost Svatého stolce jak při aplikaci Úmluvy proti mučení, tak co se týče zločinů proti nezletilým, kterých se dopustili církevní zaměstnanci.“

„Prvotním zájmem Svatého stolce je hájit nedotknutelná práva lidské bytosti“, zdůraznil vatikánský diplomat před výborem OSN. „Úmluva proti mučení, ke které Městský stát Vatikán roku 2002 přistoupil, je proto důležitým nástroj při potírání skutků, které vážně zraňují lidskou důstojnost.“ Vzhledem k tomu, že Úmluvu podepsal Městský stát Vatikán, je zavádějící vtahovat do hry údajnou zodpovědnost Svatého stolce za možné zločiny každého jednotlivého katolíka, zdůraznil mons. Tomasi.

„Zodpovědnost Svatého stolce se uplatňuje dvojím způsobem – prvním je soudně-právní pravomoc na území Městského státu Vatikán, která odpovídá pravomoci jakékoliv jiné vlády. Druhý má duchovní povahu a vyjadřuje se svrchovaností, která se zakládá na specifickém poslání katolické církve a dobrovolném souhlasu věřících s principy katolické víry. Státy si uchovávají vlastní a výlučnou soudní pravomoc nad občany katolické víry, kupříkladu tehdy, když se tito občané dopustí zločinu. Pro mnohé lidi je těžké pochopit, že výkon duchovní moci se svými prostředky a principy liší od výkonu politické a soudní moci. Vzhledem k tomu, že papež je nejvyšší církevní autoritou, lidé si myslí, že může rozhodovat o chování jednotlivých členů katolické církve, a tudíž také o trestech, které by si případně zasloužili. Moc klíčů ale není mocí světa. Členové katolické církve, rozptýlení po světě – ať již kněží, biskupové nebo věřící laici – nejsou občany Městského státu Vatikán, nýbrž občané zemí, ve kterých žijí, a jako tací mají stejná práva a povinnosti.“

Svatý stolec ústy svého vyslance vyslovil přání, aby se Úmluva neodchylovala od oblasti, které se má týkat. Zavádění dalších témat totiž Úmluvu odvrací od původního cíle a vystavuje riziku životní situace těch lidí, kteří skutečně trpí mučením. Práce posuzujícího výboru OSN je pak nejenom neúčinná, ale doslova kontraproduktivní, upozornil arcibiskup Tomasi.

„Kupříkladu se zdá nadbytečné otevírat v rámci Úmluvy proti mučení diskusi o sexuálním zneužívání dětí, kterou právně upravuje Úmluva o právech dítěte. Původní text Úmluvy proti mučení se tohoto zločinu vůbec netýká. V mezinárodním kontextu Spojených národů a veřejné mezinárodní kultury se setkáváme se dvěma různými pozicemi, co se týče vztahu k některým základním a nosným hodnotám společenského soužití. V případě nakládání s dětmi je střet této dvojí mentality obzvlášť zřejmý. Není pochyb o tom, že dítě, které necháme zemřít, je zcela jasně vystaveno mučení. Například v Kanadě takto v letech 2000 až 2011 zemřelo 622 dětí, které se narodily živé po potratu. Jenom za rok 2005 to bylo 66 takto umučených dětí ve Spojených státech amerických. Některé potratové metody jsou zřejmým mučením. Patří sem metoda Dilatation and Evacuation ( D and E), tedy rozšíření krčku a vyprázdnění dělohy, kdy se ještě živý plod rozdělí na více částí a po kouscích vytahuje z dělohy. Je zřejmé, že jako Svatý stolec budeme hájit takový pohled na lidskou bytost, který vyplývá z naší křesťanské tradice a z realismu přirozeného práva.“

Katolická církev proti mučení opakovaně vystoupila, a to na nejvyšší pozicích, dodal vatikánský diplomat v dopolední prezentaci zprávy Svatého stolce a poukázal na poválečné dokumenty magisteria. Svatý stolec, dodal, bude nadále na světové úrovni podporovat lidské hodnoty a práva, neboť je to nezbytné pro přátelské vztahy mezi národy a mír.

„Budeme k jednáním s výborem OSN přistupovat tím nejlepším možným způsobem, ve snaze zahájit konstruktivní dialog, a nikoliv střet. Konfrontace začíná tehdy, když zástupci neziskových organizací velmi polemickým stylem pronesou určitá tvrzení, která jsou pak vnímána jako spolehlivé informace, i když někdy tomu tak není. Jako každý stát, který k Úmluvě proti mučení přistoupil, je Svatý stolec vázán jejím zněním. Interpretace odborníků zajisté nejsou tak závazné a někdy je jiní experti dokonce popírají. S výkladem odborného výboru je tudíž nutné nakládat pozorně a opatrně. Zejména je však třeba zabránit tomu, aby byrokracie, navzdory své dobré vůli, nahradila demokratické rozhodování jednotlivých států.“

Informuje vyslanec Svatého stolce v ženevském sídle OSN, arcibiskup Tomasi. Výbor odborníků bude zprávu o tom, jak Městský stát Vatikán respektuje Úmluvu proti mučení, vypracovávat do 23. května. Poté zveřejní své závěrečné připomínky, na které mohou ratifikující státy písemně reagovat.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.