Děkovná mše za kanonizaci sv. Josefa Anchiety SJ

24.4.2014 

V šest hodin večer papež František v římském kostele sv. Ignáce slavil děkovnou bohoslužbu za svatořečení svého jezuitského spolubratra a apoštola Brazílie, sv. Josefa Anchiety.

Od úmrtí španělského kněze uplynulo plných 417 let. Žádost o jeho kanonizaci podali brazilští jezuité dvacet let po jeho smrti, v roce 1617. Na sklonku 17. století (1652) jej papež Inocenc III. zapisuje do seznamu Božích služebníků. Po dlouhé odmlce v kanonizačním procesu, kterou způsobil nedostatek fondů ze strany Tovaryšstva Ježíšova a pozdější zrušení řádu, jej blahořečil Jan Pavel II. ve Svatopetrské bazilice roku 1980. Při beatifikační liturgii papež Wojtyla Otce Anchietu nazval “neúnavným a geniálním misionářem”, který si “zasluhuje titul apoštola Brazílie”. Vloni předložila Brazilská biskupská konference papeži Františkovi žádost o Anchietovo svatořečení. Svatý otec na ni odpověděl letos počátkem dubna (2.4.), kdy podepsal dekret tzv. ekvivalentní kanonizace, tedy bez potvrzení platnosti zázraku na světcovu přímluvu. Spolu se španělským jezuitou byli takto svatořečeni další dva misionáři amerického kontinentu.

Při dnešní portugalsky slavené děkovné liturgii zazněly úryvky z Anchietovy mariánské básně “Poema da Virgem”, jejíž bezmála šest tisíc veršů jezuitský kněz napsal na písek pláže v Iperoigu, dnešní Ubatubě, po osvobození z indiánského zajetí ( světec se nabídl jako rukojmí k dosažení míru mezi kmeny Tamoiů a Tupiů, které podporovali francouzští, resp. portugalští kolonizátoři ). Papež František kázal spatra a ve španělštině.

"Radost ze setkání s Ježíšem Kristem, kterou se tolik obáváme přijmout, je nakažlivá a hlásá dobrou zvěst. Tak roste církev! Chromý uvěřil, protože „církev se šíří nikoli proselytismem, ale přitažlivostí“ (Benedikt XVI., Homilie 13.5.2007, Aparecida); svědecká přitažlivost této radosti hlásá Ježíše Krista. Toto svědectví se rodí z radosti přijaté a proměněné ve zvěst. Radost je nosná. Bez této radosti nelze založit církev, nelze založit křesťanskou obec! Je to apoštolská radost, která se šíří a expanduje. Jako Petr se ptám: „Jsem schopen jako Petr usednout vedle bratra a pozvolna vysvětlit dar Slova, které jsem obdržel a nakazit jej svojí radostí? Jsem schopen shromáždit okolo sebe nadšení těch, kteří v nás objeví zázrak nového života, který nelze kontrolovat a kterému se musíme poddat, protože nás přitahuje a nese? Tento nový život se rodí ze setkání s Kristem".

Homilii Svatého otce v plném znění si můžete přečíst zde.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.