Rádio Vaticana

Katakomby sv. Petra a Marcelina otevřeny pro veřejnost

12.4.2014

Na květnou neděli otevřou své brány veřejnosti katakomby sv. Petra a Marcellina při Via Casilina, jedna z nejvýznamnějších památek raněkřesťanského Říma.

Křesťanské katakomby jsou součástí rozsáhlého pozdně antického komplexu, z něhož vystupuje mauzoleum sv. Heleny, matky císaře Konstantina, přiléhající k bazilice nad půdorysem latinského kříže. Podobně jako v případě Svatopetrské baziliky, šlo o tzv. coemeterium sublegatum, totiž stavbu sloužící k pohřbívání těch, kdo chtěli očekávat vzkříšení v blízkosti mučedníků.

V uplynulých dvaceti letech byly katakomby a mauzoleum systematicky restaurovány péčí Římských archeologů a (Soprintendenza speciale per i beni archeologici di Roma) a Papežské komise pro posvátnou archeologii. Nashromážděné materiály jsou dnes k vidění v barokním kostelíky uvnitř mauzolea. Návštěvníci katakomb nově uvidí také velkou fresku, jednu z osmdesáti restaurovaných díky značné finanční podpoře z Ázerbájdžánu, zobrazující Krista se sv. Petrem a Pavlem spolu s mučedníky pohřbenými na tomto místě, tedy s Petrem, Marcellinem, Tiburtiem a Gorgoniem.

Titulární mučedníci, sv. Petr a Marcelinus, padli za oběť Diokleciánovu pronásledování. Jak nás zpravuje Liber Pontificalis, stalo se tak 2. června roku 303. Papež Damasus v jednom ze svých elogií zachovaných ve středověkých opisech vypráví, že jako dítě vyslechl příběh jejich martyria přímo od kata. Soudce prý rozkázal, aby exekuce proběhla na skrytém místě v lese, kde si mučedníci nejprve sami vykopali hrob. Později jakási zbožná Lucilla přenesela jejich těla do katakomb. Dnešní návštěvníci místo jejich pohřbu sice uvidí, ale prázdné. V 9. století byly totiž relikvie obou mučedníků přeneseny do Německa. Rozšířenost kultu ve středověku nicméně dokládají četné grafity. Mezi nejzajímavější patří nápisy poutníků z dalekého severu zapsané runami.

Pro české návštěvníky není bez zajímavosti, že právě mučedníkům Marcelinovi a Petrovi je zasvěcen titulární chrám kardinála Dominika Duky. Jde ovšem o pozdější stavbu uvnitř římských hradeb, na křižovatce Via Nomentana a Via Labicana.

Johana Bronková