Svatý otec navštívil římskou farnost sv. Řehoře Velikého

7.4.2014 

Jedině Ježíš nám může pomoci, abychom vyšli z hrobu hříchu, z mrtvých krajin svého srdce. Papež František o tom mluvil při včerejší mši svaté ve farnosti Sv. Řehoře Velikého v římské čtvrti Magliana, kam se odebral v neděli v podvečer. V návaznosti na nedělní evangelium o vzkříšení Lazara Svatý otec vybízel, abychom vyšli z hrobů ukrytých v našem nitru. Ještě před zahájením eucharistické slavnosti se papež setkal s různými skupinami této farnosti. Dětem a mládeži řekl, že bez naděje není života:

Naděje nikdy nezklame, protože naděje je Božím darem. Musíme otvírat Bohu srdce, aby nám mohl dát naději.

Nemocné a staré lidi papež povzbudil slovy o naději, která žije také v utrpení:

Ježíš nás vykoupil na kříži. A když doléhá kříž nemoci, připodobňujeme se Ježíši. Znamená to nabízet své utrpení Otci za spásu světu, za množství jeho problémů, za děti, mládež, za staré, za lidi, kteří nemají v duši pokoj. Mnoho lidí o kterých si myslíme:“ ti jsou šťastní, protože mnoho mají“ – ve skutečnosti mají v duši prázdnotu.

Párům, které před nedávnem nechaly pokřtít své děti, František řekl:

Důležité je zachovat vztahy k farnosti také po křtu, protože tak děti mohou vyrůstat ve spojení s farním společenství. Nevzdalujete se příliš, protože, jste-li v kontaktu, toto společenství roste a můžete si v něm navzájem pomáhat.

O nejlepším místě, kde se lze setkat s Ježíšem, promluvil papež při setkání s dobrovolníky sdružení „Prora“, které usiluje o pracovní zařazení bývalých vězňů a narkomanů. Není jím církev, jak si někteří možná myslí, zdůraznil papež, protože někdy člověk potká takového či onakého kněze, který spíše odradí:

Nejlepším místem, kde se mohu setkat s Pánem, je vlastní slabost. Ježíše bezpečně najedeme ve svých hříších, vinách a chybách, pokud řekneme: „Pane, zhřešil jsem“, „Pane, chyboval jsem“. On nás objímá, odpouští ti – právě tam je to nejlepší místo.

Při mši svaté pak papež mluvil o mrtvých krajinách lidského srdce, které má každý z nás. Pouze Ježíš – řekl František – nás může vyvést vez z těchto „hrobů hříchu“:

Všichni jsme hříšníci! Pokud však příliš lpíme na těchto hrobech, chráníme si je ve svém nitru a nechceme, aby celé naše srdce povstalo k životu, stáváme se komplici hříchu a naše duše začíná – jak říká Marta „zapáchat“ (srov. Jan 11,39). Je to zápach člověka, který přilnul ke svému hříchu.

Postní doba slouží právě k tomu, abychom se zbavili hříchů, s nimiž jsme se svázali, abychom zaslechli Ježíšovo volání k mrtvému příteli, jeho „Lazare, pojď ven!“.

Chtěl bych vás dnes vybídnout, abyste se na chvíli v tichu zamysleli nad tím, kde máte svou vnitřní nekrózu. Kde je mrtvá část mé duše? Kde je můj hrob?... Která část mého srdce je zkorumpovaná, proč jsem přivázán k hříchu a k jakému... A odstranit ten kámen, odvalit kámen hanby a dovolit Pánu, aby nám řekl, stejně jako Lazarovi: „Pojď ven!“ Aby celé naše duše byla uzdravena, vzkříšena skrze Ježíšovu lásku a sílu... Všichni to potřebujeme! Všichni jsme hříšníci, musíme se ale vyvarovat zkorumpovanosti hříchem! Jsme hříšníci, on však odpouští. Zaslechněme Ježíšův hlas, který - s mocí vlastní Bohu – říká: „Pojď ven! Vyjdi z hrobu, který máš uvnitř.

Jako dar farnímu společenství nechal papež František rozdat kapesní vydání evangelia. Noste je stále u sebe a čtěte si je kousek po kousku při různých příležitostech, každý den, vybízel Svatý otec. „To člověku prospívá,“ zdůrazňoval. „Pomůže vám to připravit se na noc Paschy,“ zakončil papež svou homilii ve farnosti sv. Řehoře Velikého v římské čtvrti Magliana.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.