Rádio Vaticana

Uvězněné slovo

21.3.2014

Vatikán. K tomu, abychom ve svém srdci „nezabíjeli“ Boží slovo, je nutná pokora a schopnost modlitby. Papež František dnes ráno v kapli Domu svaté Marty kázal právě o těchto dvou postojích, když komentoval páteční evangelium (Mt 21, 33-43, 45-46).

Pokud není křesťan pokorný a nemodlí se, může se zmocnit Božího slova a nakládat s ním podle vlastního zalíbení. Papež František dnes upozornil na tuto léčku a varoval před ní. Ježíš v dnešním evangeliu vypráví podobenství o vinařích, kteří nejprve zabijí hospodářovy služebníky a nakonec pánova syna, aby se mohli zmocnit jeho dědictví. Tomuto podobenství naslouchali také velekněží a farizeové. Ježíš se k nim obrací, aby jim dal poznat, „kam až klesli“, protože „nemají srdce otevřené Božímu slovu“.

“V tom spočívá drama těchto lidí – a také naše drama! Zmocnili se Božího slova. Boží slovo se stává jejich slovem, které podléhá jejich zájmům, ideologiím, teologiím…ovšem v jejich službách. A každý toto slovo interpretuje podle své vůle a zájmů. Takové je drama tohoto lidu. Zabíjejí, aby to tak zůstalo zachováno. Toto se přihodilo Ježíši“.

Velekněží a farizeové pochopili, že Ježíš mluví o nich, pokračoval papež František. Chtěli se ho zmocnit a zabít ho. A takto usmrcují a uvězňují Boží slovo. Uzavírají Ducha svatého do klece svých vlastních tužeb. A přesně totéž se stává také nám, když nejsme otevřeni novosti Božího slova, když nejsme Božímu slovu poslušni.

“Je tu však jedna věta, která nám dodává naději. Boží slovo zemřelo v srdcích těchto lidí a může zemřít také v našem srdci. Nezanikne ale docela, protože žije v srdcích prostých a pokorných lidí, v Božím lidu. Farizeové a velekněží se snažili Ježíše chytit, ale měli strach z lidu, protože lidé ho považovali za proroka. Onen prostý zástup chodil za Ježíšem, protože jeho slova rozněcovala jejich srdce, měla na ně blahodárný účinek. A tento lid se nemýlil. Nepoužíval Boží slovo k vlastním zájmům, naslouchal a snažil se být o trochu lepší“.

Co můžeme dělat my, abychom nezabíjeli Boží slovo, abychom byli poddajní, abychom neuvězňovali Ducha svatého, ptal se v závěru papež František. Odpověď zněla: dvě prosté věci.

“Postoj člověka, který chce naslouchat Božímu slovu, je dvojí: zaprvé, pokora, zadruhé, modlitba. Tito lidé se nemodlili. Nepotřebovali se modlit. Byli si jistí, cítili se silní, vnímali sama sebe jako bohy. Pokora a modlitba – pouze s pokorou a v modlitbě můžeme pokračovat v poslušnosti Božímu slovu a jeho naslouchání. A v církvi. Musí to být pokora a modlitba v církvi. Tak se nám nestane to, co se přihodilo těmto lidem. Nebudeme zabíjet, abychom bránili Boží slovo – ono slovo, o kterém se domníváme, že je Boží. Ve skutečnosti je to ale slovo, které jsme si úplně změnili.“

Končil papež František svou dnešní ranní homilii.

Jana Gruberová