Rádio Vaticana

Papež František: Nezvykat si na zprávy o válkách

25.2.2014

Děti hladovějí v uprchlických táborech, zatímco zbrojní magnáti hodují v salónech – tento obraz dnes načrtnul papež František v kázání během ranní mše v kapli Domu sv. Marty. Celá homilie Svatého otce byla plamennou výzvou k míru, namířenou proti „skryté světové válce“. Papež zdůraznil, že mír nemůže být jenom slovem a vybídl křesťany, aby si nezvykali na pohoršení války.

„Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? – zní začátek dnešního první čtení z listu sv. Jakuba (Jak 4,1-10), který komentoval papež František. Také dnešní evangelium (Mk 9,30-37) ukazuje půtku Ježíšových učedníků, kteří se přeli o tom, kdo z nich je největší. A papež František k tomu podotkl: „Když se lidská srdce od sebe vzdálí, vzniká válka. Každý den v novinách čteme o válkách, tam a tam došlo k rozbroji: pět mrtvých, a jinde zas další oběti..“

„Mrtví jako by byli součástí každodenního účtování. Zvykli jsme si číst o těchto věcech. A kdybychom měli trpělivost pořídit seznam všech válek, které v tuto chvíli ve světě probíhají, určitě bychom popsali několik stran. Zdá se, že nás ovládnul duch války. Konají se pietní akty 100. výročí velké války s několika miliony mrtvých... A všichni se pohoršují! Ale dnes je to totéž! Namísto jedné velké války je všude spousta malých válek a národy jsou rozděleny... A kvůli zachování vlastních zájmů se vraždí, zabíjejí se lidé mezi sebou.“

„Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi?“, ptal se dále papež. „Války, nenávist a zášť – odpověděl – se nekupují na trhu. Jsou zde, v srdci. Když nám v katechismu jako dětem - vzpomínal papež - vysvětlovali příběh Kaina a Ábela, všichni jsme byli pohoršeni. Bylo nepřijatelné, že by jeden bratr zabil druhého. Dnes se mezi sebou zabíjejí miliony bratří. Ale zvykli jsme si. První světová válka nás pohoršuje – pokračoval - ale nynější velká a poněkud skrytá válka nás nepohoršuje! A spousta je těch, kdo umírají kvůli kousku půdy, kvůli ambici, z nenávisti, z rasové zášti. Žádostivost – dodal papež – nás přivádí k válce, k duchu tohoto světa.“

„Obvykle, když staneme před konfliktem, jsme v pozoruhodné situaci. Snažíme se jej vyřešit hádkami, válečným slovníkem. Nepřichází ke slovu nejprve pokojná mluva! A důsledky? Pomyslete na hladové děti v uprchlických táborech... Pomyslete jenom na tento plod války! A chcete-li, pomyslete na honosné salóny a hodování magnátů zbrojního průmyslu, kteří vyrábějí zbraně, jež jsou tam dodávány. Nemocné a hladové děti v uprchlickém táboře a velké hody honosného života, těch, co vyrábějí zbraně.“

„Co se to děje v našem srdci?“ – opakoval papež. „Apoštol Jakub – řekl dále – nám dává jednoduchou radu: „Přijďte blíže k Bohu a Bůh přijde blíže k vám“ (Jak 4,8). Duch války, který nás vzdaluje od Boha,“ varoval papež, „není daleko od nás; je také v našem domě.“

„Kolik jen rodin je rozbito, protože tatínek a maminka nejsou schopni nalézt cestu pokoje a preferují válku, soudí se. Válka pustoší! »Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech..« V srdci! Navrhuji, abychom se dnes modlili za mír, za mír, který se, jak se zdá, stal pouhým slovem, ničím víc. A aby toto slovo bylo účinné, následujme radu apoštola Jakuba: »Uvědomte si svou ubohost!«..“

Tu ubohost - pokračoval papež - z níž vznikají války: v rodinách, ve čtvrtích a vůbec všude. Kdo z nás pláče – zeptal se papež – když se dozvídá z novin o tolika mrtvých anebo vidí v televizi jejich záběry? »Váš smích – citoval papež apoštola Jakuba – ať se obrátí v nářek a vaše radost ve smutek.« Toto – dodal pak – má dnes, 25. února, především dělat křesťan tváří v tvář tolika válkám: plakat, rmoutit se a pokořit se. Pán – končil papež dnešní ranní homilii – kéž nám to dá pochopit a chrání nás před přivyknutím na zprávy o válce.“

Milan Glaser