21.2.2014 

„Víra, která nenese skutky, není víra“, prohlásil papež František v úvodu dnešní ranní homilie. Římský biskup obětoval mši svatou za emeritního florentského arcibiskupa, kard. Silvana Piovanelliho, který oslavil 90. let. Petrův nástupce mu poděkoval za „práci, svědectví a laskavost“.

Svět je plný křesťanů, kteří často pronášejí Krédo, avšak velmi málo je uvádějí do praxe. Anebo vzdělanců, kteří škatulkují teologii do řady možností, aniž by se její moudrost konkrétně promítala do života. Tohoto rizika se svatý Jakub obával již před dvěma tisíci lety. Papež František se k němu vrátil v dnešním kázání, které komentovalo apoštolova slova (Jak 2, 14-24.26). Jsou jasná, upozornil papež: Víra bez plodů v životě není víra, víra bez skutků není víra.

“Také my zde mnohokrát chybujeme. Kolikrát jen slýcháme: „Já mám ale velkou víru“, „Věřím úplně všemu“, a přitom je život takového člověka vlažný, slabý. Jeho víra je jakási teorie, která se neprojevuje v jeho životě. Když apoštol Jakub mluví o víře, míní právě nauku, obsah víry. Můžete znát všechna přikázání a proroctví, ale pokud je neuvádíte do praxe a ve skutek, nejsou k ničemu. Můžeme víru vyznávat jen v teorii i vyznávat ji bez víry – a mnoho lidí to tak dělá. Také zlí duchové to tak dělají, výborně totiž znají obsah Kréda a vědí, že je to Pravda.“

V papežových slovech zaznívá tvrzení svatého Jakuba: „Ty věříš, že je jeden Bůh? Zcela správně. I zlí duchové věří a (přesto) se třesou hrůzou.“ Rozdíl je v tom, dodal papež, že zlí duchové nemají víru. Mít víru neznamená mít poznání, nýbrž je to přijetí Božího poselství, které přinesl Kristus. V evangeliu nalézáme dvojí znamení odhalující ty, kteří vědí, v co se má věřit, ale nemají víru. Prvním znamením je „kazuistika“. Tu zastupují tazatelé, kteří se Ježíše ptají, zda je povoleno platit daně či který ze sedmi bratrů by se měl oženit s ovdovělou švagrovou. Druhým znamením je „ideologie“:

“Křesťané, kteří víru pojímají jako systém idejí, jako ideologický systém, existovali také v Ježíšově době. Apoštol Jan o nich říká, že jsou antikristové, ideologové víry, ať už se projevují jakkoliv. V těch časech tu byli gnostikové a mnozí další. A tak ti, kdo upadají do kazuistiky nebo ideologie, jsou křesťané, kteří znají nauku, avšak nemají víru. Stejně jako démoni, ovšem s tím rozdílem, že zlí duchové se třesou, zatímco tito křesťané nikoliv. Žijí v klidu.“

V evangeliu je naopak mnoho příkladů lidí, kteří neznají nauku, avšak mají velkou víru. Papež František vzpomenul na kananejskou ženu, která si svou vírou vymohla uzdravení své dcery, posedlé zlým duchem, a na Samaritánku, které otevírá srdce, protože se setkala s Ježíšem Kristem, a nikoliv s abstraktní pravdou. A konečně zmínil slepce, kterého po uzdravení vyslýchají farizeové a učitelé zákona, dokud nepadne na kolena před tím, kdo mu navrátil zrak. Trojice osob, která dokazuje, nakolik je víra neoddělitelná od svědectví.

“Víra je setkání s Ježíšem Kristem, s Bohem. Odtud vychází a přivádí ke svědectví. A to nám chce říci také apoštol Jakub. Víra bez skutků, která se nezmocní celého člověka a nevede ke svědectví, není víra. Jsou to jen slova a nic víc než slova.“

Zakončil papež František své dnešní ranní kázání.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.