Rádio Vaticana

Dovedete si představit církev bez sester?

2.2.2014

Svatý otec před modlitbou Angelus, nám. sv. Petra

Dobrý den, drazí bratři a sestry,

Dnes slavíme svátek Uvedení Páně do chrámu. A na toto datum připadá také Den zasvěceného života, který má poukazovat, jak důležití jsou pro církev ti, kdo přijali povolání následovat Ježíše těsněji cestou evangelních rad. Dnešní evangelium vypráví, jak po čtyřiceti dnech od Ježíšova narození přinesli Maria a Josef do chrámu Dítě, aby Jej představili a zasvětili Pánu, jak je psáno v židovském Zákoně. Tato evangelní epizoda je také obrazem odevzdání vlastního života těmi, kdo skrze Boží dar přijímají typické Ježíšovy rysy panictví, chudoby a poslušnosti.

Toto odevzdání sebe samých Bohu se týká každého křesťana, protože jsme skrze křest všichni zasvěceni Jemu. Všichni jsme povoláni darovat se Otci spolu s Ježíšem a jako Ježíš tím, že ze svého života činíme velkodušný dar: v rodině, v práci, ve službě církvi, ve skutcích milosrdenství. Nicméně toto zasvěcení zvláštním způsobem žijí řeholníci, mniši a zasvěcení laici, kteří složením slibů patří Bohu plně a výhradně. Tato příslušnost k Pánu umožňuje těm, kteří ji žijí, podávat autenticky zvláštní svědectví evangeliu o Božím království. Úplně zasvěcení Bohu a cele odevzdáni bratřím, aby nesli Kristovo světlo tam, kde jsou nejhustší temnoty a aby dávali Jeho naději malomyslným srdcím.

Zasvěcené osoby jsou znamením Božím v různých životních prostředích, jsou kvasem růstu spravedlivější a bratrštější společnosti, proroctvím sdílení s maličkými a chudými. Takto pojaté a žité zasvěcení se nám ukazuje takovým, jakým vskutku je, totiž jako Boží dar! Boží dar církvi, Boží dar lidu! Každá zasvěcená osoba je darem pro nás, putující Boží lid. Je velice zapotřebí těch, kteří posilují a obnovují snahu šířit evangelium, křesťansky vychovávat, prokazovat lásku těm, co jsou v nouzi, rozjímavě se modlit, usilovat o lidskou formaci a duchovní formaci mládeže, rodin a zasazovat se o spravedlnost a pokoj v celé lidské rodině. Představme si jen trochu, co by se stalo, kdyby najednou nebyly řeholní sestry: sestry v nemocnicích, misiích a ve školách? Dovedete si představit církev bez sester? Nikoli. Je to nemyslitelné. Tento dar, tento kvas vede Boží lid, aby šel vpřed. Veliké jsou tyto ženy, které zasvěcují vlastní život a nesou dál Ježíšovo poselství!

Církev a svět potřebují toto svědectví Boží lásky a Božího milosrdenství. Zasvěcení, řeholníci a řeholnice jsou svědectvím toho, že Bůh je dobrý a milosrdný. Proto je nezbytné vděčně doceňovat zkušenosti zasvěceného života a prohloubit poznání různých charismat a spiritualit. Je třeba se modlit, aby mnozí mladí lidé přitakali Pánu, který je povolává, a zcela se Mu zasvětili nezištnou službou bratřím. Zasvětili život službou Bohu a bratřím.

Ze všech těchto důvodů, jak již bylo oznámeno, bude příští rok věnován zvláštním způsobem zasvěcenému životu. Svěřme již nyní tuto iniciativu přímluvě Panny Marie a svatého Josefa, kteří byli jako Ježíšovi rodiče první, které On zasvětil a kteří svůj život zasvětili Jemu.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV