9.11.2013 

Když mladý římský mladík Giovanni Battista Tomassi cestoval před sto deseti lety do Lurd, měl v kapse revolver a sledoval jediný cíl. Chtěl na mariánském poutním místě prosit o uzdravení z deformující artrózy, která jej poutala na invalidní vozík. Pokud by k němu nedošlo, plánoval demonstrativní sebevraždu přímo před lurdskou jeskyní. Fyzické zdraví se třiadvacetiletému muži sice nevrátilo, avšak jeho okolí si všimlo podstatnější změny. Tommasiho totiž oslovila milosrdná láska lurdských dobrovolníků a po návratu do Itálie zakládá sdružení, které dodnes doprovází nemocné a invalidy na poutní místa. Vzniku UNITALSI – tedy Italské národní jednoty pro dopravu nemocných do Lurd a mezinárodních svatých míst – požehnal sv. Pius X. Zakladatel sdružení své dílo doprovázel nezměrným elánem až do své brzké smrti ve čtyřiceti letech (jejíž příčinou mimochodem nebyl původní handicap, nýbrž nákaza tetanem při práci v zahradě).

Více než sedm tisíc dobrovolníků z italské asociace spolu s nemocnými a postiženými lidmi v těchto dnech přijelo do Říma na celonárodní setkání ( u příležitosti sto desátého výročí založení), jehož vyvrcholením byla dnešní audience s papežem Františkem ve vatikánské aule Pavla VI. Petrův nástupce si vyhradil celé dopoledne, aby mohl osobně pozdravit, požehnat a obejmout desítky přítomných nemocných. Ve své promluvě se obrátil nejprve k dobrovolníkům:

„Vaše dílo není podpůrná služba nebo filantropie, nýbrž je ryzí hlásání evangelia milosrdné lásky. Je to úřad útěchy – a to je velká věc. Členové vašeho sdružení (…) se neobracejí zády, když vidí trpícího. To, že neodvracíte tvář, je ctnost – nadále ji upevňujte!“

Naopak, stávejte se vždy pohledem, který přijímá, rukou, která pozvedá a doprovází, slovem, jež utěšuje, něžným objetím, pokračoval papež František. Kéž ve vás každý nemocný a slabý člověk vidí Ježíšovu tvář – a kéž také vy rozpoznáváte v trpcím člověku Kristovo tělo.

„Chudí – a tedy také ti, kterým schází zdraví – jsou pro církev bohatstvím. Vaše asociace a spolu s ní další církevní sdružení obdržela dar a závazek toto bohatství přijmout a docenit – nejen v očích církve, nýbrž pro celou společnost.“

Dnešní společnost považuje fyzickou křehkost za problém, který je nutno skrývat, poukázal Petrův nástupce. Staví se k němu rezignovaně nebo se zbožným sentimentem, pokud rovnou tělesně méně zdatné úplně nevyloučí.

„Jste povoláni k tomu, abyste se stali prorockým znamením a protipólem této mondénní logiky – skartační logiky. A to tím, že trpícím pomůžete, aby ve společnosti, církvi i vaší organizaci měli vůdčí postavení. (…) Jde o to, abychom přítomnost a svědectví křehkých a trpících lidí skutečně považovali za hodnotu, abychom je nepojímali jako pouhé adresáty evangelizace, ale jako aktivní subjekty apoštolské činnosti.”“

Papež pak promluvil k půldruhému tisíci zdravotně postižených poutníků. Pět set z nich přijelo do vatikánské auly na invalidním vozíku.

„Drahé nemocné sestry a bratři, nepovažujte se za pouhé objekty solidarity a milosrdné lásky, nýbrž vnímejte své plnohodnotné zapojení do života církve a jejího poslání. Máte své místo a svou zvláštní úlohu ve farnosti a v každém církevním prostředí. Vaše přítomnost – tichá, ale výmluvnější než množství slov, vaše modlitba, každodenní nabízení vašeho utrpení za spásu světa v jednotě s utrpením ukřižovaného Krista, trpělivé a také radostné přijímání vašeho stavu jsou duchovním zdrojem, bohatstvím každého křesťanského společenství. Nestyďte se za to, že jste drahocenným pokladem církve!“

V závěru papež František všem doporučil, aby napodobovali mateřskou péči Panny Marie a svěřovali se do ochrany Boží Matky. “Ona se za nás přimlouvá a modlí v naší slabosti a zmaru a zejména v hodině hříchu”, zakončil Svatý otec dopolední audienci pro italské sdružení.

Jana Gruberová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.