22.9.2013
Homilie papeže Františka při mši sv., Sardinie
„Dnes se splnilo moje přání, které jsem na jaře oznámil na Svatopetrském náměstí, totiž abych mohl navštívit svatyni Naší Paní z Bonarie.
1. Přišel jsem, abych sdílel radosti a naděje, námahy a snahy, ideály a očekávání vaší Sardinie a abych vás utvrdil ve víře. Také zde v Cagliari jakož i na celé Sardinii nechybějí těžkosti. Je mnoho problému a starostí. Mám na mysli zvláště nedostatek práce a nestálé pracovní úvazky, tedy nejistotu ohledně budoucnosti. Sardinie, tento váš krásný kraj, strádá již dlouho mnohými formami chudoby, zesílené také podmínkami ostrovního života. Je zapotřebí poctivé spolupráce všech se zapojením zodpovědných institucí, včetně církve, aby byla lidem a rodinám zajištěna základní práva a posílena bratrštější a solidárnější společnost. A zajištěno právo na práci, právo na obživu, na chleba získaný prací! Jsem vám nablízku! Pamatuji na vás v modlitbě, a zvu vás, abyste nadále dosvědčovali lidské a křesťanské hodnoty tak hluboce zakořeněné ve víře a dějinách této země a jejího obyvatelstva. Uchovávejte světlo naděje stále rozžaté!
2. Přišel jsem mezi vás, abych stanul spolu s vámi u nohou Matky Boží, která nám dává svého Syna. Dobře vím, že naše Matka, Maria, je ve vašem srdci, jak dosvědčuje tato svatyně, kam stoupaly a stále stoupají mnohé generace Sardiňanů, aby si vyprošovaly ochranu Naší Paní z Bonarie, Patronky tohoto ostrova. Sem přinášíte radosti a utrpení své země, svých rodin, a také dětí, které žijí daleko a které s velkou bolestí i steskem odcházely hledat práci a budoucnost pro sebe a svoje drahé. Dnes, my všichni zde přítomní, chceme děkovat Marii, protože je nám stále nablízku, a chceme obnovit svoji důvěru a lásku k Ní.
První dnešní liturgické čtení nám ukazuje Marii spolu s apoštoly na modlitbách ve Večeřadle. Maria se modlí. Modlí se společně s apoštoly a učí nás mít plnou důvěru v Boha, v Jeho milosrdenství. Toto je moc modlitby! Neochabujme při klepání na bránu Boží. Nesme skrze Marii Božímu srdci celý svůj život, každý den. Klepejme na bránu Božího srdce!
Dnešní evangelium zachycuje především poslední Ježíšův pohled na Matku (srov. Jan 19,25-27). Z kříže Ježíš hledí na svoji Matku a svěřuje jí apoštola Jana slovy: To je tvůj syn. V Janovi jsou přítomni všichni, také my, a Ježíšův pohled lásky nás svěřuje mateřské péči Matky. Maria vzpomíná na jiný pohled lásky, když byla dívkou: na pohled Boha Otce, který na ni shlédl v její pokoře a nepatrnosti. Maria nás učí, že Bůh neopouští, a může činit veliké věci také s naší slabostí. Mějme důvěru v Něho! Klepejme na bránu Jeho srdce!
3. A třetí myšlenka. Dnes jsem přišel mezi vás, ba všichni společně jsme přišli, abychom se setkali s Mariiným pohledem, protože v něm je odraz pohledu Otce, který ji učinil Matkou Boží, i pohled Syna, který ji z kříže učinil Matkou naší. S tímto pohledem na nás dnes Maria hledí. Potřebujeme její laskavý, mateřský pohled, který nás zná lépe než kdokoli jiný, její pohled plný soucitu a péče. Maria, dnes ti chceme říci: Matko, pohlédni na nás! Tvůj pohled nás nese k Bohu, tvůj pohled je darem dobrého Otce, který nás očekává na každém zlomu naší cesty; je darem ukřižovaného Ježíše Krista, který na sebe vzal naše utrpení naše námahy, náš hřích. A abychom se setkali s tímto láskyplným Otcem, řekněme dnes: Matko, pohlédni na nás! Řekněme to všichni společně: Matko pohlédni na nás.
Na často obtížné cestě však nejsme sami, je nás mnoho, jsme lidem, a pohled Matky Boží nám pomáhá hledět na sebe bratrsky. Hleďme více bratrsky! Maria nás učí mít pohled, který je přívětivý, provází a chrání. Učme se na sebe vzájemně hledět před Mariiným mateřským zrakem! Některé lidi instinktivně považujeme za míň, ale jsou potřebnější: opuštění, nemocní, nemající z čeho žít, neznající Ježíše, mladí, kteří jsou v těžkostech, mladí, kteří nenacházejí práci. Nemějme strach vyjít a podívat se na své bratry a sestry pohledem Matky Boží. Ona nás vybízí, abychom byli opravdovými sourozenci. A nedovolme, aby se něco nebo někdo postavil mezi nás a pohled Matky Boží. Matko, pohlédni na nás! Nikdo ať nám jej nezacloní! Kéž jej naše dětské srdce dokáže bránit před tolika silnými slovy, která nabízejí iluze; před těmi, kdo mají chtivý pohled snadného života a nesplnitelných slibů. Kéž nás neokrádají o Mariin pohled, který je plný něhy, dává nám sílu a činí nás solidárními. Všichni řekněme: Matko, pohlédni na nás! Matko shlédni na nás!“
Přeložil Milan Glaser
Česká sekce RV
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.