Rádio Vaticana

Muslimům na celém světě

2.8.2013

Je mi potěšením, že se na vás mohu obrátit s pozdravem u příležitosti svátku Íd al-Fitr, který uzavírá měsíc ramadán, zasvěcený zejména půstu, modlitbě a dobročinnosti.

Je již tradicí, že vám při této příležitosti Papežská rada pro mezináboženský dialog zasílá blahopřejné poselství, které doprovází téma nabídnuté ke společnému zamyšlení. V tomto prvním roce mého pontifikátu jsem se rozhodl podepsat toto tradiční poselství sám a zaslat je vám, drazí přátelé, jako výraz své úcty a přátelství vůči všem muslimům, obzvláště k vedoucím náboženským představitelům.

Jak všichni víte, když mě kardinálové zvolili za římského biskupa a všeobecného pastýře katolické církve, zvolil jsem si jméno František, podle známého světce, který hluboce miloval Boha a každého člověka natolik, že ho nazývali „bratrem všech“. S láskou pomáhal a sloužil potřebným, nemocným a chudým; dokonce se velmi staral o stvoření.

Uvědomuji si, že v této době je pro muslimy zvláště důležitý rozměr rodiny a společnosti, a stojí za to si povšimnout, že v každé z těchto oblastí jsou jisté paralely s vírou a životem křesťanů.

Tento rok bych se chtěl s vámi a se všemi, kdo budou toto poselství číst, zamyslet nad tématem, které se týká muslimů i křesťanů, jímž je podpora vzájemné úcty prostřednictvím výchovy.

Letošní téma zamýšlí podtrhnout důležitost takové výchovy, která pomáhá společnému porozumění na základě vzájemné úcty. „Úcta“ znamená zdvořilý postoj vůči osobám, kterých si vážíme. „Vzájemný“ znamená, že se nejedná o jednosměrný proces, ale že závisí na obou stranách.

To, k čemu jsme povoláni, abychom ctili u každého člověka, je především jeho život, jeho tělesná celistvost, jeho důstojnost a práva, která z této důstojnosti vyplývají, jeho dobrá pověst, jeho osobní vlastnictví, jeho národní a kulturní identita, jeho smýšlení a jeho politická rozhodnutí. Jsme tedy povolání, abychom smýšleli, hovořili a psali o druhém uctivým způsobem, nejen v jeho přítomnosti, ale vždy a kdekoliv, a vyhýbali se nespravedlivé kritice a pomluvám. V dosažení tohoto cíle mají svou roli rodina, škola, výuka náboženství a každý typ sdělovacích prostředků.

Při vzájemné úctě v mezináboženských vztazích, a zejména ve vztazích mezi křesťany a muslimy, jsme povolání, abychom respektovali náboženské vyznání druhého, jeho nauku, symboly a hodnoty. Zvláštní úcta patří vedoucím náboženským představitelům a posvátným místům. Útoky na jedny nebo na druhé způsobují mnoho bolesti.

Je jasné, že při projevování úcty k náboženskému vyznání druhých a při blahopřejných projevech u příležitosti náboženského svátku se jednoduše snažíme sdílet radost, aniž bychom zmiňovali obsah jejich náboženského přesvědčení.

Co se týká výchovy muslimské a křesťanské mládeže, je třeba, abychom naše mladé formovali k tomu, aby se vyjadřovali uctivě o ostatních náboženstvích a jejich vyznavačích. Je třeba zabránit tomu, aby se zesměšňovalo a očerňovalo jejich přesvědčení a způsob života.

Všichni víme, že vzájemná úcta je základem pro každý mezilidský vztah, zejména mezi osobami, které vyznávají nějaké náboženství. Takto může růst přátelství, které bude upřímné a dlouhodobé.

Když jsem 22. března 2013 přijal diplomatický sbor akreditovaný u Svatého stolce, řekl jsem: „Není možné žít ve skutečném svazku s Bohem, a přitom ignorovat druhé. Z tohoto důvodu je důležité posílit dialog mezi různými náboženstvími – myslím především na dialog s islámem. Velmi jsem ocenil přítomnost občanských a náboženských představitelů muslimského světa na zahajovací mši pontifikátu.“ Těmito slovy jsem chtěl opět zdůraznit, jak je velmi důležitý dialog a spolupráce mezi věřícími, zvláště křesťany a muslimy, a že je potřeba je posílit.

S těmito pocity obnovuji svou naději, že všichni křesťané a muslimové mohou být skutečnými podporovateli vzájemné úcty a vzájemného přátelství, zejména v oblasti výchovy.

Na závěr vyjadřuji přání toho nejlepšího a modlím se za to, aby vaše životy sloužily k oslavě Nejvyššího a působily radost těm, kde jsou kolem vás.

Vše nejlepší vám všem.

Z Vatikánu, 10. července 2013

František

Přeložil Petr Havlíček SJ

Česká sekce RV