Rádio Vaticana

Papež František: Evangelní poslušnost je pramenem svatosti Jana XXIII.

4.6.2013

Pramenem svatosti bl. Jana XXIII. je jeho evangelní poslušnost, zdůraznil Svatý otec František půl století po smrti „dobrého papeže“:

„Přesně před padesáti lety, právě v osm hodin večer, bl. Jan XXIII. odešel z tohoto světa. Kdo má už své roky, jako já, živě si pamatuje dojetí, které se v oněch dnech všude rozšířilo. Z náměstí sv. Petra se stal chrám pod širým nebem. Dnem i nocí se zde věřící každého věku a sociálního postavení s rozechvěním modlili za papežovo zdraví. Celý svět papeže Jana uznával za pastýře a otce. Byl pastýřem, protože byl otcem.“

Těmito slovy zahájil včera večer Svatý otec František svou vzpomínku na bl. Jana XXIII. Papež pozdravil poutníky z diecéze Bergamo, vedené biskupem Franceschem Beschim, kteří v podvečer slavili mši svatou ve Vatikánské bazilice.

Jak je možné, že Jan XXIII. zasáhl srdce tolika různých lidí, včetně nevěřících?, dotazoval se papež František. Odpověď můžeme odvodit z jeho biskupského motta - Oboedientia et pax, poslušnost a mír. „Tato slova jsou tak trochu mým životním příběhem“, poznamenal si mons. Roncalli v předvečer biskupského svěcení (Deník duše, 13.-17. března 1929).

„Angelo Roncalli byl muž, schopný šířit pokoj – v přirozenosti, vyrovnanosti, srdečnosti. Po zvolení papežem jeho vnitřní pokoj vnímal celý svět a dal mu jméno – dobrota. Je velmi krásné, když najdete laskavého, dobrotivého kněze. Připomnělo mi to jeden výrok sv. Ignáce z Loyoly – neuvádím ho kvůli reklamě! Sv. Ignác jezuitům vypočítával, jaké vlastnosti musí mít představený. Byl to dlouhý seznam, na jehož konci stálo: Nemá-li představený všechny tyto ctnosti, ať je alespoň laskavý. To je podstatné. Být dobrotivým otcem a knězem.“

Dodal spatra Svatý otec a zamyslel se nad důvodem pokoje, díky kterému bl. Jan XXIII. za téměř tři desetiletí svého pontifikátu navázal vztahy také vně katolického světa. Mír papeže Jana byl plodem dlouhé a náročné práce a postupného tříbení srdce. Dosvědčují to bohaté zápisky seminaristy, kněze a biskupa Roncalliho v jeho Deníku duše.

„Den po dni zde zaznamenáváme, jakou pozornost jeho pisatel věnuje rozpoznání a umrtvování tužeb, vyplývajících z vlastního egoismu. Rozlišuje Pánova vnuknutí a dává se přitom vést moudrými duchovními rádci a učiteli, jakými byli sv. František Saleský nebo sv. Karel Boromejský. Čteme-li tyto zápisy, jsme svědky skutečného utváření duše – pod vlivem Ducha svatého, který působí ve své církvi a působí v duších. A byl to právě Duch svatý, který – díky dobrým předpokladům – vnesl pokoj do této duše.“

Pokoj byl vnějším povahovým rysem papeže Roncalliho; vnitřní dispozicí a nástrojem k jeho dosažení se stala poslušnost, zdůraznil Svatý otec. Toto druhé slovo biskupského motta je také rozhodující, podotkl. Bl. Jan XXIII. pojímal poslušnost ve velice prostém a konkrétním smyslu jako službu církvi: Nechal se vést jako dítě, aniž by hledal sám sebe.

„Skrze tuto poslušnost kněz a biskup Roncalli rovněž prožíval nejhlubší věrnost, kterou bychom jeho vlastními slovy mohli definovat jako spočinutí v boží Prozřetelnosti. Jan XXIII. trvale ve víře doznával, že na cestě života, kterou zdánlivě vedli druzí a která se neřídila vlastním vkusem či osobní duchovní citlivostí, Bůh rýsoval svůj plán. Papež Roncalli byl muž vlády a vedení. Avšak tohoto vůdce skrze jeho poslušnost vedl Duch svatý.“

Evangelní poslušnost je pramenem svatosti papeže Jana XIII., kterou církev uznala a potvrdila. „Kdo pro mě ztratí svůj život, zachrání si ho“ (Lk 9,24) – říká Ježíš každému z nás a také církvi naší doby, upozornil Svatý otec.

„Pokud se dáme vést Duchem svatým, pokud dokážeme umrtvit svůj egoismus a ponecháme prostor Pánově lásce a Jeho vůli, nalezneme pokoj. Stanou se z nás tvůrci pokoje a budeme pokoj šířit ve svém okolí. Dávejte se vést Duchem svatým. Nebojte se riskovat, jako se nebál Jan XXIII. Poddávejme se Duchu, milujme církev a jděme dál...Pán vše zařídí.“

Vyzval Svatý otec včera večer ve Vatikánské bazilice poutníky ze severoitalské bergamské diecéze.

Jana Gruberová