Papež František: Křesťan musí odolávat pokušení vměšovat se do života druhých

18.5.2013 

Dezinformace, nactiutrhání a pomluvy jsou hříchem a poškozují církev – konstatoval dnes papež František v homilii při ranní mši svaté v kapli Domu sv. Marty. Sobotní eucharistii slavil papež spolu s O. Danielem Grechem z římského vikariátu za účasti skupiny studentů z Lateránské univerzity v čele s jejich rektorem, mons. Enricem Dal Covolo, dále Kikem Argüellem a Carmen Hernandezovou a O. Mariem Pezzi z Neokatechumenátní cesty, a také s Robertem Fontolanem a Emilií Guarnieri z hnutí Comunione e liberazione.

Svatý otec ve své homilii zaostřil pozornost na otázku z dnešního evangelia (Jan 21,20-25): „Proč se o to staráš?“ (Jan 21,22), kterou Petrovi položil Zmrtvýchvstalý Pán, když se Petr začal zajímat o to, co bude s apoštolem Janem, tedy „učedníkem, kterého Ježíš miloval“. Petr, poznamenal papež, vedl s Pánem „dialog lásky“, ale záhy „sklouznul na jinou kolej“ a podlehl pokušení „míchat se do života druhých“ či jak se říká lidově – strkat nos do cizích věcí. Papež se pak zamýšlel nad dvěma způsoby tohoto míchání se do života druhých. Prvním je „porovnávání se s ostatními“. Začneme-li se porovnávat s jinými, řekl dále, „skončíme v zahořklosti a závisti. A závist způsobuje křesťanskému společenství korozi“, „poškozuje jej“ a „to chce ďábel“. Druhou verzí tohoto pokušení, dodal papež, jsou klevety. Začíná se „velice způsobně“, ale končí se „drbáním druhého“.

Hodně se klevetí v církvi. My křesťané hodně klevetíme. Klevety jsou však drby. Zraňují a snaží se jakoby umenšit druhého. Namísto toho, abych sám rostl, tak snižuji druhého a cítím se velkým. To nejde. Takové řečnění může vypadat hezky.. Nevím proč, ale vypadá pěkně. Je to jako s karamelami. Vezmeš si jednu. Je sladká. A pak další a další, až z nich rozbolí břicho. Proč? Klevety jsou takové. Zpočátku jsou sladké, ale nakonec působí bolest břicha. Klevety jsou pro církev ničivé. Jsou destruktivní. Jdou tak trochu v Kainově duchu, jsou jakýmsi zabíjením bratra řečmi, zabíjením bratra!

Na této cestě, pokračoval Svatý otec, se stáváme „křesťany dobrých způsobů a špatných návyků“. Jak se kleveta projevuje? – ptal se dále papež a odpověděl: „Normálně děláme tři věci“:

Dopouštíme se dezinformací, když říkáme jenom tu polovinu, která se nám hodí a ne ten zbytek. Druhou polovinu neříkáme, protože se nám nehodí. Někteří se usmíváte… ale je to pravda nebo není? Dalším případem je nactiutrhání. Když někdo opravdu pochybil, hodně pochybil, začne se to vyprávět… „dělá se žurnalistika“ a pověst toho člověka je zničena! A třetí je pomluva, když se říkají věci, které vůbec nejsou pravdivé. To je skutečné zabití bratra! Všechny tři typy klevet - dezinformace, nactiutrhání a pomluvy - jsou hříchem! Je to hřích. Je to zasazení políčku Ježíšovi v osobě jeho dětí, jeho bratří.

Ježíš s námi jedná stejně jako s Petrem, pokračoval dále papež František, opakuje nám: „Proč se o to staráš. Ty mě následuj!“

Klevety ti nedělají dobře, protože tě zavedou právě do onoho ducha zkázy v církvi. Následuj mne. Tato Ježíšova slova jsou nádherná, zcela jasná a laskavá vůči nám. Jako by znamenala: „Nefantazírujte a nevěřte tomu, že spása spočívá v porovnávání s druhými nebo v klevetění. Spása spočívá v následování Ježíše. Prosme dnes Pána Ježíše, aby nám dal tuto milost nikdy se nevměšovat do života druhých, abychom se nestali křesťany dobrých způsobů a špatných návyků, ale následovali Ježíše, šli za Ježíšem, po Jeho cestě. To stačí! Ať se tak stane.

Končil papež František svoji dnešní homilii.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.