Rádio Vaticana

Papež František o novince, kterou vnesl do modlitby Ježíš

11.5.2013

„Modlitba nám umožňuje vyjít ze sebe a otevírá nás bližním v nouzi,“ řekl papež František v homilii při dnešní mši svaté za účasti příslušníků Vatikánské stráže a skupiny argentinských žurnalistů a jejich rodin. Svatý otec se soustředil na dnešní evangelium (Jan 16,23b-28), ve kterém Ježíš říká: »O cokoli budete prosit Otce ve jménu mém, dá vám« (Jan 16,24). „Tady je něco nového – vysvětlil papež – „něco se změnilo. V modlitbě se objevila určitá novinka. Otec nám dá všechno, ale vždycky v Ježíšově jménu.“ Pán vystupuje do nebe, vstupuje „do nebeské svatyně, otevírá brány a nechává je otevřené“, neboť „branou je On sám a přimlouvá se za nás až do konce světa jako velekněz“:

„Modlí se za nás před Otcem. To se mi vždycky líbilo. Ježíš vzkříšením obdržel překrásné tělo: všechny rány po bičování a trní zmizely. Podlitiny zmizely. On však chtěl stále nosit rány, které jsou jeho přímluvnou modlitbou k Otci: »Pohleď… prosí Tě v mém jménu!« - Toto je novost, kterou Ježíš vytváří, a říká nám: mějte důvěru v jeho vítězství nad smrtí, mějte důvěru v jeho rány. On je knězem a jeho rány jsou obětí. To nám dodává důvěru a odvahu se modlit.“

Častokrát se v modlitbě nudíme – poznamenal dále papež František a pokračoval: Modlitba není prosba o to či ono, nýbrž „přímluva Ježíše, který ukazuje Otci svoje rány“.

„Modlitba k Otci v Ježíšově jménu nám umožňuje vyjít z nás samotných. Modlitba, která nás nudí, se děje jenom uvnitř nás, jako myšlenka, která odchází a přichází. Opravdovou modlitbou je však vyjití z nás samotných k Otci v Ježíšově jménu, je to exodus z nás samotných“

Papež František se potom zeptal: „Jak poznáme Ježíšovy rány v nebi?“ – „Kde je škola, která učí rozpoznávat rány Ježíšovy, přímluvné a velekněžské rány? Existuje ještě jeden exodus z nás samotných vedoucí k ranám našich bratří, našich potřebných bratří a sester“:

„Pokud nedovedeme vyjít z nás samotných směrem k našemu bratru, který je v nouzi, k nemocnému, neznalému, chudému, vykořisťovanému, pokud nedovedeme vyjít ze sebe samých k těmto ranám, nikdy si neosvojíme svobodu, která nás přivádí k jinému vyjití z nás samých k ranám Ježíšovým. Existují dva východy z nás samotných: jeden k Ježíšovým ranám, druhý k ranám našich bratří a sester. A toto je cesta, kterou chce Ježíš v naší modlitbě.“

„Je to nový způsob, jak se modlit – uzavíral papež František – s důvěrou a s odvahou, která nám dává poznat, že Ježíš stojí před Otcem, kterému ukazuje svoje rány, ale také s pokorou těch, kteří poznávají a nalézají Ježíšovy rány ve svých potřebných bratřích, kteří dosud nesou kříž a ještě nezvítězili, jako zvítězil Ježíš.“

Milan Glaser