Rádio Vaticana

Jan Pavel II. ve Švýcarsku

5.6.2004

První den 103. zahraniční apoštolské cesty Jana Pavla II.

?Vstaň!?(Lk 7,14). Ježíšovo slovo je slovem života. V mottu setkání mladých švýcarských katolíků zaznívá Ježíšova výzva ?Mladíku,vstaň?, kterou vrátil život synu naimské vdovy, jak čteme v evangeliu sv. Lukáše. Jan Pavel II. přijal pozvání do Švýcarska a vydal se na svou 103. apoštolskou cestu, aby přinesl své osobní svědectví víry a života mladým lidem. Ono ?Vstaň? patří každému mladému člověku. Ježíš Kristus nepřestává povolávat k životu a ke štěstí. V ústech toho, kdo sám už ve fyzickém smyslu vstát nemůže, a přesto spěchá hlásat evangelium těm, kdo mají život před sebou, se ozývá pravý, duchovní smysl výzvy. Není čas stydět se za evangelium, je čas hlásat ho ze střech ? vyzývá dnes mladé Švýcary Svatý otec.

Jan Pavel II. na palubě letadla italské společnosti Alitalia přistál podle plánu v půl dvanácté na vojenském letišti Payern, 50 km od hlavního města. V jeho doprovodu jsou dva švýcarští kardinálové římské kurie: kard. Gilberto Agustoni, emeritní prefekt nejvyššího soudu apoštolské signatury a papežský teolog, kard. Georges Marie Martin Cottier, OP. Novinkou v doprovodu jsou tentokrát čtyři švýcarští gardisté ve slavnostních uniformách, jako výraz papežovy vděčnosti za bezmála pět staletí služby Švýcarské gardy po boku Petrova Nástupce.

Jan Pavel II. ve svém projevu v pavilonu na letišti, označil Švýcarsko za křižovatku jazyků a kultur. Pozdravil současného prezidenta Federální rady Švýcarské konfederace, pana Josepha Deisse, a další politické a církevní představitele, kteří jej přišli přivítat. Nezapomněl zmínit také křesťany jiných křesťanských vyznání a všechny lidi dobré vůle.

?Je mou povinností hlásat Kristovo evangelium a putovat po cestách světa, abych ho znovu předkládal mužům a ženám třetího tisíciletí a zejména novým generacím. Kristus je Vykupitel člověka! Kdo věří v Něho a kdo ho následuje, buduje civilizaci lásky a pokoje? ? řekl Svatý otec ve svém úvodním projevu na letišti, proneseném stejně jako všechny ostatní v němčině, francouzštině a italštině. "Dovoluji si klepat na dveře srdcí každého z vás... vám všem chci nabídnout radostnou evangelijní zvěst Krista ? Spasitele... Bůh žehnej Švýcarsku" ? končil Jan Pavel II. svůj projev na letišti.

Prezident Deiss ve svém projevu oznámil, že u příležitosti návštěvy Jana Pavla II., Federální rada rozhodla o normalizaci diplomatických vztahů mezi Svýcarskem a Svatým stolcem. Rozhodnutí, podle jeho slov, odráží blízký vztah Bernu a Vatikánu v úsilí o mír, respekt k mezinárodnímu právu a v otázkách péče o lidská práva.

?V zemi, ve které je demokracie a kulturní různorodost hluboce zakořeněna v její tradici, je přirozené, že se názory ohledně některých Vašich učení a instrukcí mohou rozcházet. Každý však uznává, že nás tímto způsobem vedete k uvažování o klíčových otázkách naší společnosti? ? řekl ve svém projevu na letišti předseda švýcarské federální rady.

Jan Pavel II. odjel z letiště do rezidence Viktoriaheim v Bernu, kde je po celou dobu své náštěvy hostem Milosrdných sester Svatého kříže.

I. národní setkání mladých švýcarských katolíků začalo oficiálně už v 11 hodin v Bernu. Předcházela mu řada regionálních setkání v rámci jednotlivých kantonů. Jeho hlavní novinkou je vůle slavit svou víru společně, napříč organizacemi pastorace ve farnostech, novými hnutími a sdruženími, které doposud vždy žily svým vlastním životem, izolovaně. Švýcarská mládež se sešla v Bernu, společně pak putovali na stadion BernArena, kde od 16 hodin začal bohatý program.

Jan Pavel II. dorazil na stadion kolem čvrt na sedm. Po úvodním přivítání mons. Amédéeho Graba, choreografii na 8. žalm a svědectví tří mladých lidí přednesl Svatý otec promluvu, kterou přinášíme v plném znění:

Text promluvy Svatého otce ZDE

Na závěr ještě připomeňme některé sociálně-kulturní momenty, které ukazují na velmi specifickou situaci Švýcarska a tedy i jeho křesťanské komunity.

Švýcarsko je konfederací 26 států seskupených do 23 kantonů. Členem OSN je teprve od září roku 2002. Už tato čísla vyjadřují kulturní klima malých jednotek, autonomních a hrdých na svou odlišnost. I předseda či prezident Federální rady se střídá pouze na jednoroční období.

Stejná tendence k nezávislosti se projevuje i v církevním uspořádání. Švýcarsko je rozděleno do pěti diecézí, z nichž každá podléhá přímo Svatému Stolci. Biskupská konference je tedy pouze poradním a koordinačním orgánem a neexistuje žádná švýcarská církevní provincie, tj. arcibiskupství. Další církevní územní jednotkou jsou dvě opatství ? P. marie v Einsideln a Sv. Mořic, které jsou rovněž podřízeny přímo Svatému Stolci.

Z této perspektivy svobody, ztotožňované s naprostou autonomií na jedné straně a s osobní odpovědností za demokratické instituce na straně druhé, pohlíží většina Švýcarů na církev jako instituci. Jak ovšem nedávno uvedl mons. Grab a Mons. Genoud, v mladých lidech se cosi mění. Kladou si totiž zásadní otázky, na které spory o pojetí institucí neodpovídají. Hledají odpovědi na hluboké touhy lidské osoby. Kde nenacházejí oporu v církvi, odcházejí do sekt a radikálních hnutí.

To, že množství účastníků několikanásobně překročilo očekávání organizátorů, je tedy překvapivé jen částečně.

Johana Bronková