20.4.2013 

„Vlažní křesťané budují církev na svoji vlastní míru, ale není to církev Ježíšova,“ zdůraznil papež František v homilii při dnešní eucharistii v kapli Domu sv. Marty za účasti zaměstnanců pediatrické ambulance, která působí v Domě sv. Marty a kterou spravují sestry vincentky.

První křesťanská obec po pronásledování prožívala chvíle pokoje, upevňovala se, „žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha svatého“ (Sk 9,31-42), komentoval Svatý otec dnešní čtení ze Skutků apoštolů. V tomto ovzduší žije a dýchá církev, povolaná kráčet v Boží přítomnosti a bezúhonnosti:

„Takový je styl církve. Kráčet v bázni před Pánem znamená mít smysl pro adoraci, Boží přítomnost. Tak putuje církev. A jsme-li v Boží přítomnosti, nedopouštíme špatností a nepřijímáme špatná rozhodnutí. Jsme před Bohem, radostní a šťastní. A to je útěcha Ducha svatého, tedy dar, který nám dává Pán a umožňuje nám tak kráčet dál.“

Dnešní čtení z evangelia podává, jak učedníci reptali proti Ježíšovu učení o eucharistii: „To je tvrdá řeč“, pohoršili se a svého Mistra opustili:

„Odešli a už s ním nechodili, protože si řekli »tento člověk je poněkud zvláštní«, má tvrdé řeči a my už to nesneseme… Existuje značné riziko vydat se stejnou cestou. Mít přece zdravý rozum, ne? Držet se trochu zpět a moc se nepřibližovat. Možná že tito učedníci trochu Ježíše obdivovali, ale jenom tak zdálky… aby si s tímto člověkem příliš nezadali, protože říká poněkud podivné věci…“

Tito křesťané – podotkl papež – „nejsou upevněni v církvi, nekráčejí v Boží přítomnosti, nemají útěchu Ducha svatého a nepřispívají k růstu církve“:

„Jsou to pouze křesťané zdravého rozumu. Zachovávají si odstup. Jsou jakýmisi »satelitními« křesťany, kteří mají svoji malou církev šitou na svoji míru nebo – řečeno Ježíšovými slovy z knihy Zjevení – jsou „vlažnými křesťany“. Do církve vniká vlažnost… kráčíme pouze v přítomnosti svého zdravého, selského rozumu… oné mondénní opatrnosti. Je to pokušení světské rozumnosti.“

Papež František pak zmínil množství křesťanů, „kteří v této chvíli vydávají svědectví Ježíšovu jménu, i mučednictvím“. To nejsou »satelitní« křesťané, protože „jdou s Ježíšem, Ježíšovou cestou“:

„Ti dokonale vědí to, co Petr odpověděl Pánovi, který se zeptal učedníků: »I vy chce odejít?« I vy chcete být »satelitními křesťany«? Šimon Petr mu odpověděl: »Pane, ke komu půjdeme. Ty máš slova věčného života«. Tak se z velké skupiny učedníků stala trochu menší skupinka, avšak takových, kteří jsou si dokonale vědomi, že nemohou jít jinam, protože pouze On, Pán, má slova věčného života.“

Homilii pak Svatý otec jako vždy zakončil prosbou:

„Prosme za církev, aby stále rostla, upevňovala se a kráčela v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha svatého. Kéž nás Pán osvobodí od pokušení onoho »zdravého rozumu« v uvozovkách, od pokušení reptat proti Ježíšovi, protože je příliš náročný a od pokušení pohoršit se. Kéž se tak stane.“

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.