7.3.2013
Jsme v klíčovém bodě syrské krize a na samé hranici její humanitární únosnosti, uvedla pro Vatikánský rozhlas libanonská mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Reem Alsalem. Podle údajů Organizace spojených národů dosáhl počet uprchlíků jednoho milionu, zhruba polovina z nich jsou děti mladší 11 let.
„Počet lidí, kteří se registrovali jako uprchlíci, nebo dosud čekají na registraci, dnes dosáhl jednoho milionu. Víme však, že počet Syřanů, kteří opustili zemi, musí být o mnoho vyšší. Mnozí ještě nedorazili do registračních míst a mnozí tam ani nikdy nedorazí. Dnes dopoledne Vysoký komisař OSN vydal alarmující signál, neboť humanitární krize dosáhla vrcholu. Kromě milionu zahraničních uprchlíků potřebují pomoc další čtyři miliony lidí v rámci Sýrii – a to je pouze velmi opatrný odhad. Dohromady je to tedy pět milionů potřebných – tedy dvacet procent všech obyvatel Sýrie. Opakuji přitom, že odhad je zdrženlivý, neboť do mnoha oblastí Sýrie nemáme přístup. To vše dokazuje, že jsme v klíčovém bodě syrské krize.“
V jakém fyzickém a psychickém stavu jsou syrští uprchlíci?
„Musíme si uvědomit, že tato krize se týká zejména žen a dětí. Mezi uprchlíky je jich více než šedesát procent. Přijímáme je na hranicích s Jordánskem a Libanonem. Jejich situace je skutečně tragická. Mnozí jsou zraněni, další trpí vážnými zdravotními problémy, přicházejí jenom s tím, co mají na sobě. Jsou velmi znepokojeni osudem svých blízkých, kteří zůstali v zemi. Děti mnohdy viděly věci, které by žádné dítě v jejich věku vidět nemělo – vyvražďování příbuzných, zničení vlastního domova. Trauma, kterým prošly, je zřejmé – uzavírají se do sebe, nebo jsou agresivní. Více než 60 procent uprchlíků žije mimo tábory a to ve zcela nedostatečných hygienických podmínkách – viděl jsem až dvacet rodin, které se tísní v jedné budově. Je nutno říci, že Libanonci a Jordánci velkoryse otevřeli syrským rodinám svá obydlí a sdílí s nimi svůj prostý život. Avšak Jordánsko, Libanon, Turecko a Irák jsou plny vlastních problémů a za stávajících podmínek bez přiměřené podpory dlouho nevydrží – nebudou schopny ponechat hranice otevřené a zhroutí se pod tlakem uprchlíků.“
Takové jsou tedy vyhlídky do budoucnosti, pokud nebudou uvolněny další finanční fondy?
Ano. V prosinci 2012 požádala OSN, nevládní organizace a humanitární agentury mezinárodní společenství o miliardu dolarů, které měly pokrýt základní potřeby uprchlíků do června tohoto roku. Je to historicky nejvyšší částka, požadovaná na humanitární pomoc. Bohužel jsme z této jedné miliardy dolarů dostali 25 procent. Nějaké další financování přichází, ale rozměry této humanitární katastrofy narůstají takovým tempem, že by mezinárodní společenství mělo přispívat obdobnou rychlostí. Pokud nedostaneme nutné fondy, skutečně nebudeme schopni zajistit základní podmínky k přežití. A když říkám “základní”, nemyslím tím nějaká luxusní humanitární opatření. Chci tím říci, že se nám podaří pro každého člověka zajistit 20 litrů vody, 2000 kalorií denního příjmu, jednu deku a ubytování ve stanu. Jestliže peníze nepřijdou, budeme donuceni stanovit priority. To znamená, že se ujmeme nejzranitelnějších vrstev a vyřadíme ze záchranného plánu všechny ostatní,“
sdělila z Libanonu Vatikánskému rozhlasu mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Jana Gruberová
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.