Rádio Vaticana

Benedikt XVI.: Zdraví není tržní produkt

17.11.2012

Skutečná míra lidství se podstatně určuje ve vztahu k utrpení a trpícímu ( Spe salvi, 38). Těmito slovy se dnes Benedikt XVI. obrátil k účastníkům sympozia organizovaného Papežskou radou pro pastoraci zdravotníků. Lékaři, zdravotníci i dobrovolnický personál se v těchto dnech zamýšleli nad možnostmi předávání evangelia na svém pracovišti. Papež ocenil jedinečnost jejich povolání, vyžadujícího náročné studium, citlivý přístup a zkušenost. Pokud chcete svou práci ve světě utrpení pojmout jako „humanitární a duchovní misi“, pokračoval Svatý otec, je zapotřebí ještě dalších kvalit, přesahujících akademické tituly:

„Mám na mysli nauku o křesťanském smyslu utrpení. Druhý vatikánský koncil ji označuje za jedinou odpověď na smysl utrpení, která nemocnému přináší úlevu, aniž by jej uvrhla do iluzí. Koncil říká: Není v naší moci navrátit vám tělesné zdraví či umenšit vaši fyzickou bolest. Můžeme vám ale dát něco cennějšího a hlubšího. Kristus utrpení nezrušil ani nám nechtěl plně zjevit jeho tajemství. Vzal je však na sebe a to stačí k tomu, abychom pochopili jeho plnou hodnotu ( Poselství k chudým, nemocným a trpícím, 8.12.1965).“

Lidské zdraví i nemoc dnes podléhají zákonům trhu, upozornil Svatý otec. Důstojnost trpícího člověka nesmí být vyřazena z role, a proto by i zdravotnický systém měl přihlédnout k zásadám subsidiarity v těsném spojením se solidaritou ( Caritas in veritate, 58). Ačkoliv díky vědecko-technickému pokroku narůstá pravděpodobnost fyzického uzdravení, na druhé straně klesá schopnost péče o trpícího člověka v jeho celistvosti a jedinečnosti.

„Vytrácí se etický obzor lékařské vědy. Hrozí zapomenutí jejího prvotního poslání, kterým je služba člověku – jakémukoliv člověku v jeho celistvosti a ve všech fázích jeho existence. Je nutné, aby všichni zdravotníci přijali za svůj jazyk, kterým hovoří nauka o křesťanském smyslu utrpení. Do její slovní zásoby patří pojmy: soucit, soudržnost, sdílení, obětavost, nezištnost, darování sebe sama.“

Tímto jazykem hovoří také milosrdný Samaritán, dodal Svatý otec. Evangelijní podobenství o něm se stalo jednou z hlavních součástí mravní kultury a vůbec celé lidské civilizace, jak poukázal bl. Jan Pavel II. (Salvifici doloris, 29). A právě z této perspektivy se nemocnice stávají přednostním prostorem pro evangelizaci.

„Lékařská činnost a zdravotnická péče má být plně zaměřena na člověka v jeho křehkosti, bezbrannosti a v jeho hledání smyslu, když čelí neproniknutelnému tajemství bolesti. Pouze tehdy se nemocnice může stát “místem, kde pečovatelský rozměr není řemeslem, ale posláním. Prostorem, kde láska Milosrdného Samaritána je první katedrou a tvář trpícího člověka Tváří samotného Krista (Přednáška Benedikta XVI. na lékařské fakultě kliniky Gemelli, Řím, 3.5.2012),“

uzavřel Svatý otec dnešní audienci pro asi tři tisíce zdravotníků i pacientů ve vatikánské aule Pavla VI.

Jana Gruberová