Radovat se z dobra vykonaného mimo církev

30.9.2012 

Benedikt XVI. před Angelus, Castel Gandolfo

Drazí bratři a sestry,

Evangelium této neděle podává jednu z oněch epizod Kristova života, které - třebaže byly takříkajíc en passant (zběžně) pochopeny - obsahují hluboký smysl (Mk 9,38-41). Jde o událost, kdy jeden z těch, kteří nepatřili mezi Ježišovi učedníky, vyháněl démony v Jeho jménu. Apoštol Jan, který byl mladý a horlivý, chtěl, aby mu v tom bylo zabráněno, ale Ježíš to nedovolí, ba dokonce se chopí této příležitosti jako podnětu, aby své učedníky poučil o tom, že Bůh může konat dobro, ba dokonce divy také prostřednictvím těch, kteří nepatří do jejich okruhu a že je možné spolupracovat na Božím království různými způsoby, třeba jen podáním sklenice vody tomu, kdo je Kristův (v. 41).

Svatý Augustin v této souvislosti píše: „Jako lze v katolické církvi nalézt to, co není katolické, tak je možné najít něco katolického mimo církev“ (O křtu proti donatistům, PL 43, VII, 39,77). Členové církve proto nemají žárlit, ale radovat se, když někdo mimo jejich společenství koná dobro v Kristově jménu, pokud to činí se správným úmyslem a v úctě. I uvnitř samotné církve jsou někdy jen s obtížemi v duchu hlubokého společenství doceňovány a uznávány dobré věci vykonávané různými církevními institucemi. Nicméně, všichni máme být vždycky schopni vzájemně se uznávat i doceňovat; chválit Pána za nekonečnou „fantazii“, s níž jedná v církvi a ve světě.

V dnešní liturgii zní také výčitka apoštola Jakuba na adresu bohatých nepoctivců, kteří vkládají svoji jistotu do bohatství nahromaděného na úkor ošizených (srov. Jak 5,1-6). Cesarius z Arles v jedné své promluvě praví: „Bohatství nemůže uškodit dobrému člověku, protože jej milosrdně rozdává, stejně tak jako nemůže pomoci špatnému, dokud jej lakotně drží anebo jím zbytečně plýtvá“ (Sermoni 35,4). Slova apoštola Jakuba varují před chamtivostí po hmotných dobrech, jsou působivou pobídkou k jejich užívání v perspektivě solidarity a všeobecného blaha konáním poctivých a morálních skutků na všech úrovních.

Drazí přátelé, na přímluvu Nejsvětější Panny Marie prosme, abychom se bez závisti a žárlivosti dovedli radovat z každého dobrého skutku a dobré iniciativy, a rozvážně užívali pozemská dobra za neustálého hledání dober věčných.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.